Sklouznout se na ploše vesmíru

Dívenka s kytarovým hlasem vnořena do těla ledňáčka.
Paprikové lusky přihrádek na kolísavé lásky, o nichž ještě nic neví.
Ta bolest teprve přijde.
To chvění.
Ty tóny, co ji vyrazí kytaru z ruky a z těla lednáčka.
Jen proto, aby se měla kam vrátit.
Aby si na ramena dala svíce, které zapálí, a nechá po sobě stékat vosk.
Aby se jí vrátil cit.
Vlasy vyčesané tak, aby ji nevzplály.
Někdo je za dveřmi s přesvědčením, že se zbláznila.
Ten omyl lidí duševně vyrovnaných.

Možná, že na tom měli hlavní vinu hasiči.
V přilbách a se žebříky.
Sundávat kočku ze stromu.
Něco tak ponižujícího.
Pro kočku.
Nedaleko posedávající straka se tomu chechtala až jí vypadla blýskající se cetka ze zobáku.

Neviděl jsem svoji tvář.
Někde se schovala a já ji nemohl najít.
Nedivil jsem se jí.
I tak jsem se cítil trochu bezradně.
Nějak tu tvář tady člověk potřebuje.

PS.
Zvednout nohu u patníku.
Ve vzpomínce na minulou reinkarnaci.