Bůh na ulici s kloboukem na žebrotu

Ve vaně na dvoře se odbyla většina letního koupání.
Pod jejím plechovým obalem žila velká ropucha.
Kde se tam vzala?
Byl jsem příliš zbabělý na to, abych ji políbil.
I když v jejích očích to blýsklo.
Vše vyřešila matka, když ji smetla na lopatu.
Jak to bylo dál?
Nemám tušení.

Nevím proč bylo tak důležité, abychom namalovali reálně jablko.
Proč jsme ho nemohli namalovat tak, jak jsme ho viděli?
Nevím proč jsou ve škole známkovány takové předměty jako je výtvarná a hudební výchova, tělocvik, dílny a pozemky.
Od dětství jsme byly házeni do jednoho pytle a jen se čekalo co vypadne.
Je tady někde nějaká kompetentní osoba?
Třeba někdo takovej, kdo trhá lístky v kině?

Ve škole si tvrdý mládenec vytetoval jméno svojí holky špendlíkem.
Nakonec to ještě zalil inkoustem a tak se toho už nikdy nezbavil.
I já jsem si vyškrabal jméno jedné spolužačky hrotem kružítka, ale nepoužil jsem inkoust,
Skončilo to jen strupem, co za čas odpadl.
Zůstal stín.
A ten stín setřelo letní slunce.

PS.
Říkat dítěti, že se nemá chovat jako dítě, je cosi, co se pohybuje na hranici porušování lidských práv.