Dřevěná dvířka od parcely dětství shoří.
Dřevěná dvířka od parcely dětství shoří.
Anotace: ...
Trucovala už jako malá za kapsami svých rodičů.
Crčela jí voda z vlasů jako její neustálé nápady.
Slinila si obočí a vyprávěla, že ji překvapil v lese muž, který tam přijel na velbloudu.
Na zebře přechodu potkala plyšového medvídka, který se ztratil cestou z Moulin Rouge.
V tlapkách svíral skleničku absintu.
Oči měl ze zelených smaragdů.
Krajková spodnička se radovala s kolemjdoucích mužů, co moc toužili milovat její tělo.
Chvilku se na ně zkoumavě dívala.
Roztočila modlící mlýnek jako kolo rulety.
Oni však znali jen vařila myšička kašičku.
Komu dala?
Chlapi?
Zasmála se.
Plachý výraz a odhalit bříško jako psík.
Snaha o vábení vil, jež rodí syny, kteří jsou smutkem stromů.
Vložila mlýnek do ruky jednoho z nich.
PS.
Odešla do svých snů s plyšovým medvídkem, který se právě našel.
Komentáře (14)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk18.01.2024 16:26:51 Admirál
Bohužel, tohle není můj šálek čaje. Mám v textech rád spíše jasná sdělení, tohle je takové rozevláté.
18.01.2024 15:13:41 narra peregrini
skvělý, zase skvělý... až mi z toho spadla lžička do kafíčka... je milé nalézat upomínky z dětství.. obzvlášť pokud mají smaragdové oči :)
18.01.2024 14:43:03 cappuccinogirl
Je to hodně zajímavej text. Ale dnes mě tam toho zaujalo tolik, že je těžký reagovat. Tož vemu to rychle, s rukama v kapsách.Pokud jde o smaragdový oči, znám jednoho pavouka, co je má. Já znám ještě vtipnou kaši, ale asi na ni nemám ten správnej recept, bo jsem furt jen obyč Ccino:-)Nemám modlící mlýnek, ale mám plyšovýho medvídka. Nikdy bych ho samotnýho nepustila do Francie.
Krásně se měj, Jortí a dík za tohle dílko. Ráda jsem mu dala chvilku svýho času:-)*
