Všechny ty otočky těla

Hrobník odstraňoval hlínu ze staré rakve, která se již rozpadala.
Pak přišli na řadu kosti.
Nebylo na nich nic zlověstného.
To se jenom tak říká.
Jsou to jen odpady existence hmotného užívání, ale nic jiného v nich není.
Přesto lidé pořád tyto pozůstatky hledají.
Moc jim záleží na tom, aby nalezly zbytky slavných osobností.

„Hleďte! To je Cervantes!”
„A co?“
„Vás nemrazí?“
„Proč?“
„Taková osobnost.“
„Tohle?“

Šest oslů je víc než pět.
Nic víc.
Moc dobře se pamatuji, jak se smál můj pes, když mi sežral syrový řízek z talíře.
A co já?
Já jdu za královnou kaněk a se mnou ještě pár tulipánů.

PS.
Poprvé v životě jsem v reklamě slyšel pravdu.
Před průjmem neutečeš!