A hned se zase rozběhne čas...

Ve výloze knihkupectví se odrážela její jemná dívčí tvář.
Upřeně hleděla na krásně vázanou bibli.
Zastavil se u ní kluk, co je známý tím, že chodí krást na zakázku do obchodů s oděvy.
Stačí mu říct co chcete a velikost.
Za dva dny je to k dodání.

Chvíli vedle sebe jen tak stáli.
Pak se k ní obrátil a zlehka se jí prstem dotkl hrudi.
„Pěkný prsa,” řekl. „Nechtěla by jsi si šuknout?”
Dívka odvrátila pohled od bible.
Její oči teď byli v jeho očích, které neuhnuli a měli v sobě ten úsměv Kristových dohazovačů.
Čekal jsem, že mu dívka vrazí pár facek.
Nebo se spěšně otočí na podpatku a odejde.
Prostě něco takového.

Ona se namísto toho zavěsila do jeho podpaždí a odcházeli spolu.
Ještě chvíli jsem čekal jestli neuslyším ďábelský smích anebo jestli bible ve výloze nezačne hořet.
Nic se nestalo.
Vůbec nic se nestalo.
Akorát si dva lidi šli zašukat.
Kdo z nás by nechtěl do nebe?
Nebo do pekla.

PS.
Včera jsem dal pradleně dva lístky do kina.
Chtěla jít se mnou.
Jenže já neměl vyprané kalhoty.