Přimotáš se do hejna ptáků, ale oni poznají, že neumíš létat

Některé holky jsem bůhví proč nedokázal oslovit.
Až mnohem později jsem pochopil, že tomu tak bylo dobře.
Nehledě na to, že i takové odmítnutí je vlastně boží ochrana.
„Je to stejně překvapení, když se na tebe dívka směje.“
„Jenže ona se nesměje na tebe, ale ona se směje tobě.“
„A víš, že v tom nevidím rozdíl.“

Nad šachovnicí kroutím hlavou.
Hra králů?
Spíše královen.
Král jen apaticky čeká jak to s ním dopadne.
Přítelkyně z domu skutků mě sdělila, že právě natrefila pohřební službu, která se jmenuje POHYBY.
Na chvíli ji to zmrazilo, jak si nedokázala představit, co tím ti lidé myslí.

Na hlavní ulici hrála krásná žena na klavír.
Vypadla ze snu či vzpomínek.
Ani černobílý film není černobílý.
Bude vždy důležité bejt příslušníkem nějakého národa?
Ve snu mě někdo pronásledoval.
Vůbec nevím o co mu šlo.
Vlastně ani nevím jestli mě pronásledoval.

PS.
Je někdo kdo nesní?
Každej z nás někdy něco sní.