UMYJETE mi nohy?

PŘINESLA JSEM TI VEČEŘI.
Řekla, když ho vzbudila ve tři hodiny ráno.
Krkolomně ji odpouštěl, i když nebylo co.
Byla to jen taková jejich hra, kterou se bavili posledních sto let.
Na zápěstích zůstaly nějaké jizvy, ale na to stačí rolexky.

K slunci blíž, ale hlavně bez navoskovaných křídel.
Jakoby se něco změnilo tím, když se lidé vystřelí do vesmíru.
Vše je hrozně daleko a přemýšlet o cestě v piksle je ztráta času.
Tvrdí se, že člověk má mít jasný názor.
A když ho má, tak to může být to nejhorší, co se mu mohlo přihodit.

Kamkoliv se dá utéct už jenom proto, aby člověk zjistil, že se nikam utéct nedá.
Sám do padlého stromu ryji poezii.
Takovou svou anestezii.
AMNESTII z tohoto světa.

PS.
Chceš říct, že jsi nikdy nepsal Ježíškovi?