Bude se o tom psát?

Snědla tu růži dříve než jí mohla píchnout.
„Věřím ve svou nevinu,“ řekla inkvizitorům a z jazyku ji ukápla kapka krve.
Oni však hned křičeli, že přišla o panenství s ďáblem.
Zatím venku pár opilých mládenců rozvěšovalo plakáty o rovnosti.
Zkopali přitom jednoho žebráka, který jim nechtěl uhnout od vyhřáté zdi.
„Je mi zima,“ řekl heftlink v krematorium.

Ani princ Bajaja to neměl zrovna lehké.
Jen, co mu dalo práce naučit se ty krokové variace, aby jimi nahradil slova.
Stála ta princezna vůbec za to?
Co všechno máme brát vážně?
Hrajeme si s přirozením.
PŘIROZENĚ.

Dá se věřit uhlíkové metodě?
Začínají s tím mít problém, protože on ten rozpad není tak neměnný, jak si mysleli.
Jakmile se začali vrtat v těch atomech, tak se nám všechny ty naše jistoty začaly pěkně rozpadat.
Začalo to tím, že jsme udělali z našeho světa kouli, když ta placka byla vlastně vyhovující.
„Kvůli kartám mě nemůžete fackovat, když je nehraju.“
ALE MŮŽEME.

PS.
Zatím ještě nejsem totální magor.
Můžu se jím stát?
Počítám, že už nemám tolik semene, které by se mi vrazilo do hlavy.