Rozum ve směšném převleku

Pavučina na klíči vypráví dlouhý příběh.
Pavouček se už dávno odstěhoval.
Nebo ho někdo zabil.
Nemohl se dívat, jak dělali malému kloučkovi obřízku.
K čemu ty slzy dojetí?

Z ruského kola vidím malé kluky, jak močí u zdi ostýchavě před holkami, co to udělaly jako první.
Vítězství ducha nad hmotou?
Pořád se té větě musím smát.
Vesmír je plný kruhů, koulí a namalovaných očí.
Tančit tanec svatého Víta?
Omamný svit prdelek světlušek.
I burani mají svoje dny.

Není snadné uchopit nový život.
Ten starý se nechce vzdát svého místa.
Občas se člověk musí prostě zbláznit.
Lidé kolem něj si to bez toho myslí.
Někteří to říkají i nahlas.
Ulicí jsou slyšet kroky.
Pánové Bouše a Brůžek někoho sledují.

PS.
Začínám kariéru – kurva to je věta...