Dnes už nikam nepoletím

„Za osm dní má na Zemi přistát cizí vesmírné plavidlo.“
„Co budeme dělat, když doopravdy přiletí?“ zeptala se bez zájmu.
„Kdo?“
„No asi anděl, ty vole! Kdo jinej?“
„Budeme dělat, že ho nevidíme. Ono zase odletí. Přejdi mi raději bosýma nohama po zádech. Neboj se! Já se nerozpadnu. I tak ze mě bude jednou hromada, která se rozpadne v peci na popel.“
„Já si počkám až z tebe bude ten žhavej popel, a pak se po tobě proběhnu,“ řekla a začala si lakovat nehty na nohou, aby na tu parádu byla připravená.

„Uklouzl jsem na jejím potu,“ blábolil stařec na nosítkách, když ho strkali do sanitky.
Opodál smutně postávali mládenci od pohřební služby.
„Ani na tu smrt již se nedá spolehnout,“ řekl jeden z nich.
„Měla velká ňadra a břinkala jimi o mé vlasy,“ ozývalo se ze sanitky.
„Starej člověk už by měl vědět, co je to slušnost,“ řekl druhý muž od havraního bratrstva.

Prostřel jsem pro tři krále.
Na nebe zavěsil zářící hvězdu a čekal.
Po celou dobu čekání jsem kreslil inkoustovou tužkou ovečky.
Někdo do mne šťouchl francouzskou holí.
„Jste na řadě.“
I svatí mohou skončit v pekle.

PS.
Nevím proč chlapy děsí, že by jejich žena mohla používat vibrátor.
Proč by si nemohla taky užít?