Výstřely kapslové pistolky
Výstřely kapslové pistolky
Anotace: ...
Byl jsem artista.
Každá sezona byla od začátku do konce půvabná.
A to jen pro to, že jsem nikdy neměl úspěch.
Nemusel jsem zvyšovat laťku.
Nikdo to ode mne neočekával.
Byla to jen směs kotrmelců, hvězd a něco – snad – přemetů.
Lidé obyčejně přišli jednou - většinou omylem - a pak už ne.
Nemusel jsem brát drogy, abych se vyrovnal se show byznysem.
Pil jsem druhořadé víno a naučil se málo jíst.
I obyčejná tráva mi chutnala, když nebylo zbytí.
Člověk toho potřebuje strašně málo, když se vyhne úspěchu.
Ta nepotřebnost drahých hrnců.
V osm večer bylo již vidět matně.
Nikdo nepřišel.
Už dlouho nikdo nepřišel na moje vystoupení.
Přestal jsem být artistou.
Na zemi přede mnou ležely noviny s viditelným titulkem: V Tokiu soutěžili, kdo umí lépe obléci a pohřbít nebožtíka. Vítěz prý „trénoval“ každý den.
Napadlo mne, že zrovna taková práce by mě bavila.
Být za figuranta.
Na chvíli jsem si hrál s pečetěmi králů, kteří již hnili ve svých hrobkách.
Přestalo mě to bavit a šel se dívat na modré trnky.
Vkládal jsem dlaně do jejich keřů a prožíval zádrhele ostnů.
„Vem si škrabošku anděla,“ řekl mi papírový drak uvězněný v trnkovém keři.
„Proč?“
„Proč ne?“
Ucítil jsem závan neznesvěceného dětství.
PS.
Z radosti jsem udělal kotoul.
Byl jsem pořád artistou.
Poslední tipující: Ywach, IronDodo, drsnosrstej kokršpaněl, Fany, Iva Husárková, Marten, Kan, Anfádis, Ondra, forget my name, ...
Komentáře (18)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk13.03.2025 07:45:35 Fany
:-) z každého Tvého dílka si, jortí, něco odnáším, dnes to je: Člověk toho potřebuje strašně málo . . .
12.03.2025 23:39:08 Marten
...vzpomínám na jednoho žongléra...měl vystoupení pro děti...spíš klaun než artista...vtip byl v tom, jak se mu žonglování nedařilo...pořád mu to padalo...cokoli vyzkoušel složitějšího byl to komický neúspěch...ale všechny to bavilo, děti nejvíc...protože dokonalýmu žonglování zatleskáš, ale vlastně tě nudí...a tenhle komik bavil svou neschopností...ani to nehrál...prostě mu to nešlo...;-) a v zákulisí když se s ním člověk bavil, měl pocit, že je bud trochu mentálně slabší nebo zhulenej...a možná oboje...zřejmě to byl jeho styl...byl hrozně nervozní už před vystoupením...ale stejně si ho užíval...dodnes si nejsem jistej, jestli to hrál nebo ne...byl bytostně přesvědčivej...artista.
12.03.2025 14:53:40 forget my name
já už asi ani ten kotoul neudělám :D
12.03.2025 11:39:04 šuměnka
vidím v tom obrázku slona
a připomnělo mi to tenhle příběh:
- Rosie neuměla kotoul, ale uměla stojku - wow
a další věci beze slov - empatii, hluboký pohled a smíření se v dějem osudu
https://www.csfd.cz/film/272775-voda-pro-slony/prehled/
