Mozaika prolínání se tučných písmen s kurzívou

„To jsem se zase vyznamenal,“ řekl.
„Po schodech se belhali dva moji vrstevníci o berlích, tak jim říkám, aby sebou trochu švihli, že starej Kohout je proti nim letec, a za zády jsem měl na zdi parte toho starého Kohouta, o němž jsem nevěděl, že před dvěma dny zemřel.“
Honza se povaluje na peci.
Kdo je tady ten hloupý?

Neměli coca-colu, tak si zkusil ten rum dát s kofolou.
Jak upíjel, tak říkal, že mu to nechutná.
Až juknul na stůl a chytil se za hlavu.
„Asi už se blíží ten ajzámr. Já si tam nenalil rum. A to jsem si ještě pro sebe přemýšlel o tom, že si zajdu ještě pro jeden, aby se to dalo pít.“
Co je to za nápad, že v každé hospodě teď září televize?
A aby toho nebylo málo, tak ještě hraje rádio.
Hnedle není slyšet slova.
„Už jsme si všechno řekli,“ řekl chlap ženě po deseti letech manželství.

Princezna se zlatou hvězdou bez čela.
V dimenzi, kde Kazisvět z boje neutíká.
Řekla mi tiše zvečera.
I pohádky mají hrady potažené černým suknem, které nikdo nesundá.
On se mi zeptal jestli mě vadí, že ta moje holka zemřela tak brzo.
„Ano,“ řekl jsem a on nechtěl slyšet víc.

PS.
Jen stěží si dokážu představit, jak mě někdo po půlnoci budí, že mám hlídku.
Stojí opravdu něco za to, že kvůli tomu člověk nocuje, aby to hlídal.
Jedině tak nemocné dítě.