nenázev

věnováno

Na pokraji byly lužní lesy 

vážky

v kostelních vitrážkách meč a oheň bez přísahy

/ sníš to svý hyjé /

mně a mě

sníš ji

bosýma nohama v rašeliništi

užni kým jsi

rým

koloběh bouřky

odpařená voda proudí do luk

do třísel lesa

usínám tebe nebe eben nakonec přeci jen tebe

přes jalovce tíž

/kříž bolí jsem sám/

vím to

voda mezi kameny

loudám se _________