Někdy ze mě vypadávají zvířata položená na sametu dárkových krabiček
ta nepláču
jen utáhnu sametku do větší hloubky
---
to ráno jsem si uvařila černou kávu
nepřemýšlím pozpátku slova s vypálenou značkou Pb
není to k ničemu a stejně
obloha svou dlaní: čerň bouřky svlékne kůru mlčení
svlékne sex za hranici potu
(kdo by dnes vkleče sbíral lásku?)
svlékne raky pod splavem
otužilcům věk
svlékne cejny z ranního světla co je nedotknutelné
a pak je sloví
/ vím / dej mi / slovo den / slovo noc / slovo peklo /
loudám se před svou smrtí a zas kreslím jeho obličej s němou
možná tanečnici Nat vypůjčenou z básně Čapka ---
---
Karel je nemocný a předčítá…
Já sním o sovách s bílým límečkem. Snídají noc o nás.
Jestli mi někdo rozumí alespoň kousek cesty,
poklona…