nikdy jsi neřekl miluji tě

Nikdy jsi neřekl miluji tě
ta naše láska byla němá
na rukou nesla do peří tiše
když sněhu bylo nad kolena

nikdy jsi neřekl miluji tě
opřel ses o všechny mé v(n)ady
ta touha byla pořád stejná
jako koš jablek ze zahrady

nikdy jsem neřekla miluji tě
jen svítila kouzelnou lampou
na malý svět i křídla dětí
a v očích četla to věčné chci (tě)

slova přec nejsou důležitá
opřít se o sebe zády a vědět
kde květinu vzít ze zahrady
hlavní co v nás spí...láska skrytá