Dušují se duše?

Vždy jsem dokázal plakat.
Dívali se na mne s podezřením.
Dávat najevo city je vždy divné.
Chlapi nepláčou.
Zřejmě jsem se nepovedl.
Špatná hlína nebo tak něco.

Docela malinký človíček byl zalit obrovskou kapkou vody.
To byla slza?
Nenechali ho mluvit dokud neslíbil, že bude mlčet.
Svlékli ho do naha a vyváleli v popelu, tak jako jeho přísahu.
A my jim věřili, tak jako ženám, když nám tvrdili, že nás milují.

Necítím se oklamán.
Jsem pořád připravený udělat na žíněnce kotrmelec.
Jen nemám žíněnku.
Nejpitomější je, že lidské dějiny hodnotí zase lidi.

PS.
Plyšový medvídek se propadl do temného sklepa.
Zasypán svými vidinami.