Líbí se mi, jak jsme plní chodníků.

„V Belgii nejsou moc hezký holky,“ vykládal světoběžník z mého domu, který tam nějaký čas pracoval a spával s dcerou svého zaměstnavatele.
„Tady bych s ní spát nešel, ale tam to bylo něco jinýho,“ vyprávěl dál.
„Když si lehla, tak se jí nějak uvolnila kůže na obličeji. Nejspíš tím očekáváním milování a v tu chvíli byla docela hezká. Ženy v tom okamžiku zkrásní. Asi to je nějakej přírodní zákon,“ řekl, ale stejně znovu dodal, že tady by s ní rozhodně nešel, protože on je estét.
„Taky tam měli moc dobrej rum.“

Je na světě víc pijanů než abstinentů?
Kdo z nich má pravdu?
Na taneční zábavě si plešatej chlap roztrhl košili, odhalil chlupatá prsa a zařval: SANDOKAN!
Kejval jsem hlavou.
Za určitých okolností člověk odkejvá cokoliv.

Jsme lehce paranoidní, protože máme neustále pocit, že na nás někdo číhá.
Ovšem může to mít kořeny v daleké minulosti, kdy na nás opravdu pořád někdo číhal.
Byli jsme v potravním řetězci na nízkých příčkách.
Většina duševních poruch může pocházet právě z těchto vzdálených časů.
„Alibisto,“ řekl mi soused cestovatel.

PS.
„Já věřím, že rum mají všude,“ řekl.
„A pak, že jsi ateista,“ řekl jsem já.