Kočky vysedávají na sloupcích vrat

Vyrazili nám v hospodách cigarety z prstů.
Pro zkoušku, co ještě sneseme.
„Minulou noc byl u mě na návštěvě Robert Plant. No a sotva odešel, tak zase někdo zvonil a já se jdu podívat a on tam stál Karel Gott. Povídám mu, že se zrovna minul s Plantem. Chtěl jsem mu udělat kafe, ale nemohl jsem najít čistej hrnek a lžičky. On ale kafe beztoho nechtěl. „Kurva! To je zima,“ řekl a to měl na sobě kožich Leoše Mareše.“
„Možná zabloudil.“
„Anebo chtěl snídat s jinou ženou,“ řekl chlap z cigaretové hanby, jelikož jsme kouřili venku, jak kluci na školním záchodě.

Docela mi baví, jak pobíhají po pozemcích lidé s virgulí a něco hledají.
Tady to je a ono nic.
Pak přijdou s moderními přístroji.
Řeknou tady to je, a ono zase nic.
Ale výlet to byl pěkný.
Co si máme myslet?
V prvním okamžiku víme, ale pak zase nevíme.

Kvůli kartám mě nemůžete fackovat, když je nehraju.
ALE MŮŽEME.
Asi opravdu můžou.
Poznal jsem tolik lidí na které už jsem zapomněl.
Jsme jako včely.
Bodneme a umíráme.

PS.
Myslíme?
Leccos si myslíme.