Dokonalost je na pendrek

Piloti strouhají křen k buřtům, které si opékají nad rozžhaveným trupem svého havarovaného stroje.
Exupéry si povídá s Malým princem.
Bojoval o víru s vírou ve své Citadele.
Tím největším argumentem je stejně především náš cit.
Neoblékat si šaty naruby.

Všichni žijeme v pohádkách.
Ve starých hudebních nahrávkách, co nás nikdy neopustí.
V emocích, které si můžeme užít anebo se jimi nechat rozdrtit.
„Támhle jsem obědval s holkou, který jsem natrhl pipinu,“ vykládal Samec. „A ona říkala, že kdyby jí to tak nebolelo, takže to byl hezký den.“

Na kolejích je rez.
Jezdí tady ještě vůbec vlaky?
Ten poslední, co tu jel, možná přivezl pana Harmoniku, co povýšil pomstu na životní cíl.
Přes výkladní skříň řeznictví bylo vidět na starý zasněžený kostelík.
Před ním visel vykupitel.
I na dálku se můžeme milovat, když se mi zdáš.

PS.
Prospal jsem vlastní nohy v taneční soutěži, kde se i koně stříleli.
Žádná hysterie.
Proč jsi nás opustil?