Bude už ta poleva na dort?

Viděl jsem film s ruskou ruletou.
Účastníci chodili kolem dokola za sebou a protáčeli bubínky svejch revolverů.
Až se zastavili a střelili do hlavy chlapíka před sebou.
Byla to samozřejmě vyřazovací soutěž, kdy měl vítěz brát vše, ale ještě víc brali ti, co na ně sázeli.
Proto miluji bezpečnou nudu.
Nejsi blíž medu, když vstrčíš ruku do úlu.

Předešlé k předešlému.
Nasraní k nasraným.
Na různých místech se střetávají.
Vzájemně se neposlouchají, ale potřebují se.
Jak náboj pušku.
Jako rodiče děti pro možnost seberealizace.

„Otevírají hlavy všech lidí, kteří zemřou?“
„Těžko,“ řekl soused. „Na takovou velkou hlavu, jako máš ty, by musela bejt četa doktorů. A stejně by tam nic nenašli.“
„Pravda,“ řekl jsem. „Jen doufám, že ta kosa bude pořádně nabroušená.“
„Kdo by v to nedoufal?“
„O píseň na cestu ani tak nejde.“

PS.
Netušil, co za svátek je ono Díkuvzdání.
Narazili jsme na něj, když jsem mu říkal kolikrát do roka se koupu.