Otvírák se vždycky hodí

Někteří lidé nám připadají nesmrtelní.
Jakoby od nich bylo nemravné, aby zemřeli.
To jsou ta kouzla, kterým nerozumíme.
Celý den jsem se těšil na polibek od tebe.
Bál jsem se umřít, abych tě nezklamal.
Je chybou, že již nikdo nevynáší na jaře Smrtku?

Zamilovaný chlap nic z toho nevnímal.
Hrál ženě v župánku, na prahu jejího domu, na kytaru něco o lásce.
Zatím z okna slézal na svázaných prostěradlech milenec.
Málem se oběsil, jak se do něj zamotal.
Přihlížející lidé uzavírali sázky.
Nebe rozžehl bolid.

Chtělo by to horolezecký boty.
Ale do hor mě nikdo nedostane.
Ať si tam jde pan Kafka sám.
Může si sebou vzít ty cvoky, co si nechají umrznout prsty, ale stejně se do hor pořád vrací.
Někdo prostě chlastá a jinej zase chodí do hor.
Závislost jako závislost.
Peklo romantismu.

PS.
Co vlastně chce ten americký prezident?