Schody okolností

„Představ si, že na tebe dělají tři ženské! Představuješ si to!?“ říká mi soused.
Já se takových představ děsím, protože moc dobře vím, že nic není zadarmo.
Přesto ale věřím, že jsou koláče bez práce.
To je ta moje ambivalence, skrze níž nemůžu nikdy nikam dokoulet tu svojí kuličku.
Ke všemu mi to vadí čím dál tím méně
Kdysi jsem měl přeci taky ambice.
Asi největší byla ta, že jsem chtěl přijet na bílém koni.

To jsou ty falešný sny, co visí na šňůře společně s podvlékačkami diktátorů, které všichni nenávidí, aby na ně pak vzpomínali, že zase tak špatní nebyli.
Proč ale hned chodit na hřbitov a exhumovat tělo?
Stačí když si zastrčíte triko do tepláků.
Pořád nám to přece v dětství říkali.
Copak si na to nepamatujeme?

Soused se v hospodě zadíval na poličku s rádiem, kde visel plakát se ženou na koštěti.
Pod ním bylo velkými písmeny napsáno:
MAJÍ ČARODĚJNICE LETECKÝ DEN?
Žena na onom obrázku se dost nevzhledně usmívala.
Mezi koleny svírala koště a dole na zemi pod ní hořela hranice.
"A co? " řekl po chvíli volně jakoby odhalil, jak to bylo s atentátem na J.F.K.

PS.
Má-li pro nás konopí nějaké sdělení, co nám vlastně říká?
Bafej a nežvaň!