v sadě

jééé bude bublanina...

14.09.2015 10:14:41 | enigman

Jako bych stála před obrazem podzimu v galerii a přímo pod ním šustilo na vyleštěné podlaze barevné, suché listí a nikdo kolem nechápal, kde se tam vzalo, když se všude tak úzkostlivě uklízí? Jenom já vím........ :O)

14.09.2015 09:45:10 | Tichá meluzína

Neodeslané vzkazy bývají často posly smutku do vlastní duše. Ten smutek míjejícího léta padá i na mě... :-D

13.09.2015 23:16:06 | Amonasr

Tvá báseň našlapuje tichými, opatrnými krůčky babího léta až k smutnému podzimu plného splínů...ale je krásně něžná:-)) ST

13.09.2015 21:16:56 | Nikita44