Takhle vítězí život,
na zapovězeném plotě.
Pavouk, v předvečer pádu listí
tká pavučinu – ach, drž!
Větry ji kolébají. Regiment dešťů
zanechá diamanty kapek.
Drátěný plot
už není překážka, ale spása.
A něčí dům, něčí stůl.
Stvořitel si hraje s významy.
Zeď, ohrada, plot,
pavouk - přírodovědec.
Zkušený tkadlec se vrátí,
jakmile síť ozdobí muška.
Svět je tak krásný.
Kat je v něm také umělcem.
Alespoň trochu.
Co se někdy jeví jako překážka, je jindy spásou - moc pěkná myšlenka
...a něčí dům a něčí stůl... taky si hraju... s představami, věříš???
A když si hraju, svět je krásný...
a když si v žití "zraju" - stačí mi, že svět JE:-)*
29.04.2025 18:57:50 | cappuccinogirl
jak - aspoň trochu?? výsostným umělcem
mistra si stvořila sama Zem :)**
29.04.2025 10:50:25 | šuměnka