byla oheň.
hořela tak nenápadně,
přesto s neskutečnou sílou.
někdy byla na vrcholu, jindy na dně,
hořela i s tou velkou tíhou.
s tíhou na srdci a s plamenama v očích.
byla oheň,
ten, kterej někdy sakra pálí,
ten, kterej nemůžeš zničit,
a ten, kdo se o něj spálil,
se snažil její hlas ztišit.
měla za sebou oblaka kouře,
dokázal dusit, i příjemně vonět,
způsobit požár, i rozpoutat bouře,
ale přesto všechno..
na jiskru jejího světla ve tmě
nejde zapomenout.
hřála a zářila, svítila i na velký města,
ne každej ale viděl její světlo,
a i přesto, že byla jedna ze sta,
tenhle plamen přestal svítit a ztratil teplo.