Mlha v mozku

Anotace: Plaché myšlenky ze srdce spanilé touhy...

Sedím v poloprázdném kinosále a čtu Tvou báseň o lásce. 

O srdcevroucim okamžiku, srdcezažehavajici povaze osobnosti, jenž mne vyvádí s chladné a nekonečné prázdnoty intelektu. 

S chladné a hluboké modré prazdnoty mechanické pojetí vesmíru, ve kterém nezrozene bytosti tancuji na špičce jehly a umírají v slze stratosfery. 

Jako plamen nastávající pozornosti

neohraniceny srdeční spletenec vzpomínky,

mlhava archa mé nebetycne nevědomosti,

se kterou plíživě navazuji intimní vztah,

potkáváme se jako meluzina svadejici vítr,

pokoj se urodí v hlase a ty mne objimas znovu pod korunou listí,

společně zapalujeme svíce v kapli Marie Restituty,

mucednice popravene, state nacisty, krev svatá rozlita v nebi.

Ten intimní vztah k nevědomosti je smrtelnost,

srdcervouci okamžiky sdílené na tváři lásky,

tvorba, reflexe, prach býti drceny a tvořený,

znovu volám medituji miluji.

Tebe.