Slzy už nechávám téct
naplním nimi svou vanu
zalykám se, potápím
(ramena, tváře, vlasy)
v osamění
jednoho dne zhynu
Tak jen vytáhnou špunt a odtéct zředěn, labyrintem do ideálního světa sobě na míru.
24.02.2023 12:17:38 | šerý
....někdy je to prostě...:( včera jsem po dlouhé době taky brečela, a vlastně netuším proč, ty smutky a osamělost jakoby se v poslední dny nějak zhmotnily... ale jedno je jisté - zase zmizí, žejo?;) ať je líp!*
24.02.2023 11:30:28 | Sonador