průměty stínů

Každý rok stejný obraz
nevím    snad víc ohnutý
je kratší stín
a žňovky v trávě malujou
od středu jaderníků
stříbřitě hnědá kola
ty dny
hážu do kyblíku
po jednom
a hledám své průsvitné letní

očima po větvích výš a výš

aeroplán ultralight
a křídla poštolky

nad teplým hnízdem čápů

přesně tam