Anotace: -
Do stesku dopsat
luční koníky
a pak se schovat mezi lidi
tam bývám nejvíc sama
tajně polykám
slova vonící po
průduškovém čaji
co mi nikdy nikdo
neuvařil
22.04.2018 17:08:03 jitoush
....ach ty zákruty lidské duše......Ji. Na mě občas padne takový zvláštní stesk,to si připadám,že jaksi nezapadám do tohoto světa,že sem nepatřím
......to pak musím honem rychle zvednout zadnici a jít něco dělat.....Ji.
20.04.2018 16:34:13 mirecek
...ten průduškovej čaj mám vždy po ruce, pomůže mi, když na mně leze nějaký bacil, až pojedu kolem klidně Ti ho uvařím. :-)
20.04.2018 18:23:56 Philogyny1
Tak to je od Tebe hezké, usmívám se...já tu básničku četla svojí mámě a ta mi řekla, že čaj jí nosím k posteli až teď já. Ona mi vždycky tak slavnostně poděkuje, až mne dojme...
19.04.2018 20:14:02 Lioness
Hezké dílko. Většinou býváme nejvíc sami mezi lidmi..
20.04.2018 05:49:28 Philogyny1
Nejvíc jsem to cítila, když mi umřel táta. Jako kdybych byla v bublině...děkuji.
18.04.2018 20:25:47 Frr
jé to buď ráda***...ten chutná jenom s medem a slivovicí...ST*:-D* :-)*
20.04.2018 05:47:13 Philogyny1
Chutnal by, kdyby jednou někdo přišel a donesl mi ten čaj nebo kávu jenom tak, když mi je ouvej. Pořád se starám, a když nemůžu, tak jsem stejně sama...
18.04.2018 19:27:31 odnikud
klidně uvařím...ale mám jen kopřivovej :)
20.04.2018 05:44:59 Philogyny1
Já vždycky květnu sbírala mladé výhonky kopřiv, lístky pampelišek, květy sedmikrásek, luhovala a pila...
A tak děkuju, moc. :)