Někdy ten kříž už nedokážu nést
Tak prostě padnu
Vždyť pod ním padli větší velikáni
Bolest se mísí s prachem cest
Svítání zase nepřichází
Kéž na ten kříž
by sedlo aspoň slovo
Křídly by mávlo
"Vstávej, copak spíš?"
I kdyby bylo třeba Jidášovo
Hlavně, že něco uslyšíš
Děkuji ti, milá Narro. Vážím si toho. A objetí není nikdy dost.
05.04.2023 20:31:42 | Lexi
Tedy Lexi... Přidávám se k ostatním a smekám před Tvým umem. A posílám též objetí. Opatruj se, bude líp. Jen víru mít, doufat a jít...
05.04.2023 20:24:41 | Narra
Obsah pravda mrzutý, ale vyjádření silné a cíle dosahující. Krásně popsaný okamžik bezmoci. Veliký obdiv.
05.04.2023 09:41:00 | Jan Kacíř
Děkuji, to si snad ani nezasloužím
05.04.2023 10:55:39 | Lexi
Je třeba doléčit penicilínem času... a dobrat jej.
Mnoho slov - i mnoho plevele. Slova, jsou jen slova.
Jen vstát a činem, začíná se znova.*
05.04.2023 00:16:54 | šerý
Slova mají různou moc. A mohou předcházet činům. Jen je nesmí nahradit.
05.04.2023 07:23:12 | Lexi
...fakt útrpný...;-)jak černej humor...https://www.youtube.com/watch?v=SJUhlRoBL8M
04.04.2023 20:31:35 | Marten
Tak se mám aspoň na co těšit, až ho tedy někam dovleču, dík
05.04.2023 07:21:08 | Lexi
Lexi... silný text*
04.04.2023 18:54:46 | Sonador
Díky Son, tak nějak teď ryju držkou zemi, tak aspoň z toho něco je...
04.04.2023 19:15:18 | Lexi