kýč jak vyšitý
kýč jak vyšitý
Anotace: a nedívej se na mě
V lese rozžíhají pouliční lampy sovy
ulovenou myší
a když už byla celá promočená
lehla si vedle psa do kaluže
déšť pršel i do lamp světlušek
kýč jako vyšitý
ale stejně
jemně lomil světlo se tmou přes koleno
usmála se
večer naplácá odhalenou pod halenou lnu
co nutí lhát proti tomu všemu větru
jen bílé bílé stěny
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
miluji kýče, kdy si nejsem jistý, co je vlastně kýč
12.09.2025 09:45:23 | jort1
Taky jsem vždycky přemýšlela, kdo toto může zhodnotit. Pro někoho může být jedna věc kýč a pro druhého dárek z lásky, který má pořád u sebe, třeba...Já už někde možná zmiňovala. Jako malá jsem chodila s babičkou k sádráku. Starý, zatopený důl. A v jedné zahradě měli trpaslíky se Sněhurkou. Moc se mi líbili a babička, že je to kýč. Pak, za mnoho let, to už nebylajsme byli v Globusu. Měla jsem narozeniny a tak jsem si potichu do nákupního koše dala krabici s trpaslíkem v naději, že mi to projde. Manžel stál u poklady a dával zboží zpátky do koše, přemýšlela jsem, jak to udělat, aby si nevšim. Ale zatím se horlivá prodavačka začala dobývat do krabice s tím, jestli tam náhodou někdo něco neschoval a milého trpaslíka vytáhla na světlo boží. A bylo to. Takový řev ještě nezažila. Trpaslík byl bleskovou rychlostí odbaven a mi se dostalo soucitného pohledu...řekla bych, v překladu, bože, to je ale vůl... :o)
12.09.2025 10:00:49 | Philogyny1
Už omluvným nadpisom
utrhla si vietor z plachiet
roztodivným kritikom
Zrážka s nimi zas a znova
vesmirna to kat a strofa
keď zažiari supernova :)
12.09.2025 04:46:08 | LV