Anotace: Boží mlýny melou pomalu,ale jistě!
Jò,byla to velká láska!Měla být do smrti a přežít všechno.No,nepřežila.Rozešel se se mnou a začal mně nenávidět.A aby toho nebylo málo,postavila se na jeho stranu spolužačka a začali.... Začali s tím nejodpornějším!Se šikanou!
Noc,co noc se mi o nich zdálo sny.Probouzel jsem se s hrůzou z toho,že musím do školy.Já,která jsem dříve školu milovala.
Mamka o všem věděla,ikdyž netušila,jak je to hrozné.Aspoň mě nechávala doma.Do školy jsem chodila minimálně tedy.Ale když už jsem tam byla,tak to byl horror a stejně jsem většinu hodin strávila na záchodě.A pokud jsem tam nebyla,tak mi volali.
Došlo to tak daleko,že jsem se pokusila o sebevraždu. Učitel si toho všiml a konečně to někdo začal řešit. Přešla jsem do vedlejší třídy.Sice to pokračovalo, ale naštěstí v menší míře.
Už jsou prázdniny,ale občas je potkává a stejně se jich pořád bojím.Ale dalo by se říci, že je konec!
Tímto příběhem bych jen chtěla říct, ať nejen,že to někomu řeknete,ale začnetě to řešit,dřív než bude pozdě!