ZPR:V: Z: SV:T:

Anotace: .

 

 

I.

ano tak dlouho jsem na tebe čekal a ty jsi přitom stála za mými zády a kouřila drahé i levné cigarety
pila víno a bydlela ve velikém městě a myslela jsi že patříš mezi elitu ale já do tebe viděl
neznal jsem jen tvou ulitu nedávala jsi mi jinou šanci než proniknout k tobě
a líbat se s tvou smrtí vnímat tvůj chlad
ale jak
se to stalo
a proč
to tak bylo
už nikdy nikdo nezjistí byl jsem jenom omámen teď jsem ztracený zmatený rozlitý po zemi a vypitý až do dna
ale pokračuju dál a našlapuju zlehka na zemi se válí kousky sebe sama
ty obrovské propasti mezi sebou děláme sami
ztrácíš se mi pokaždé když vypadáš že jsi blíž
platíš mé dluhy a děláš další jsi jako moje všechno moje nejoblíbenější nebe a překrásná modrá obloha
necháváš si to všechno pro sebe a na zápraží tvého domu kde už vůbec nežiješ
prostě to necháme uvadnout
ne dnes ne zítra a vlastně asi nikdy


nikdy mě nezradíš a vždy když tě chci vidět tak přijdeš a něco nového ve mně objevíš
s tebou se vracím do minulosti můžu být na tvé straně zahrada je hotová kde ti to mám ještě udělat?
tvé zbraně jsou mé terče jsi nabitá a já se loučím
dnes naposledy opravdu už naposledy
nikdy mě neopustíš a já ti nikdy neuteču
jsem tvůj měsíc a ty můj den
pojď budeme už spolu
budeme si zpívat a říkat si to co se neříká
podívej se mezi prsty
jak nám ten život utíká

nechápu to
a už ani nechci
jsem vysoko ale ve skutečnosti je to níž než nízko
a jsem taky šťastný ale ve skutečnosti je to naopak
je to snadné ale právě proto je těžké to udělat
mezihvězdné cestování je ještě daleko
děti i dnes umírají
ale všem je to teď jedno


zamiloval jsem se do tvé tváře a protože jsi ta zlá zbavuju se svatozáře
jenže to nejde nevím jak na to a tak hážu lidi pod auto a nožem dělám díry do zdi
rozumím tomu správně že nemáš zájem prostě jsem to zase projel
ukaž mi cestu bože ať už tam jsem
ať už mi proboha selže ta pistole
puntíky jsou na tobě to nejhezčí
hrneček měl třicet let
čaj se pije i po ránu
v řece se vracíme proti proudu
teď jsem tady
a už nikdy nebudu zde





no nemiluju ji?
já si to myslím taky




úzký nízký sluneční kotouč nad její hlavou
chci být s tebou někde ve městě na mostě






















































už to nebude možné




















































II.

teď vím že jsem tě nikdy nemiloval a že jsem si tě nikdy k tělu nepustil
že jsem tě nechal chodit po namrzlých schodech a nechytil tě když jsi padala
že jsem se díval když ses topila a mával ti namísto abych ti hodil záchranný kruh
nežárlil jsem když jsi byla na večeři s někým jiným a nenechával ti na stole psaníčka lásky
a v posteli růže a další nevhodná překvapení

vrazili jsme si do srdcí kůl a jeden po druhém naše vylhané osobnosti vylézaly na povch

vím že jsem vystoupil předčasně a došel pak do stanice pěšky
už tam nikdo nebyl a ty jsi tam nebyla vůbec
a já jsem za to teď vděčný

kdo ví kam nás to všechno vlastně žene a proč se tak ztrácíme
ale jak dlouhý bývá v zimě den tak dlouho jsem tě měl v srdci tak dlouho jsem věřil
že jsi to ty
den
tma a noc
rozednění
a zase den
a noc
a uličky mezi ulicemi
cestičky mezi cestami
svíčky mezi plameny

a něco se stalo a ve mně se zrodil nový
bolavější
svět



je pozdě ale nikdy není tak pozdě na to aby bylo pozdě ale je to pryč
už tomu ani nevěřím

je to tak dávno ale není to daleko je to tak krásné ale není to hluboké
udrželi jsme si tváře o pár hodin navíc

hodiny se roztekly a myši ze spíže utekly


mentální brejkdaun
už je to tu
chci počítat motýly na louce
a držet stromům listí v dlani
přeju si vyčůrat se na všechny
kteří mi stojí na hlavě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

III.

já jsem už jen pijavice saju lidem krev

mám to v hlavě spočítané
drzé a mrazivě chladné všechno to teď jde a dává to smysl
a víš
co ještě

 

odejdi a nech za sebou otevřené dveře

 

cítím se tak šťastně když už nejsem
dávám smysl a sestávám z mnoha set různých nálad a podob
to jsem celý já
píšu se do knih a oznamuju v rozhlase
dejte mi nohy

chci mluvit o velkých válkách a přefiknutých pannách o rozlitých tekutinách
a psech se slizem v oku
to všechno jsem už zažil
opravdu
kdysi v hlavě

pár roztrhaných kalhot a košile na dva knoflíky
to jsem já
hniloba
tak mi říkají
miluji tě když se dívám do zrcadla miluji to
miluji se

 

a když rozverně kráčím s tebou ruku v ruce cítím jak mé srdce každou chvilkou blahem poskočí
ty jsi pro mne ta jediná a já tě zvu na kávu a štrůdl Heduš sama vinula
a tak se procházím se svou hračkou a dnes a denně vyznávám jí lásku a tak to oba dva chceme
protože se máme rádi