Dennis

Anotace: Čaute lidi, tohle není má dokončená kniha, ale chtěl bych vědět jestli sa vám to líbí!!!!

Začátek

Bylo ráno, Dennis vstal a šel se nasnídat. Z kuchyně vycházela vůně palačinek. Dennis vstoupil do kuchyně a řekl „Dobré ráno mami“ „Dobré ráno, jak si se vyspal?“ zeptala se mamka. „Dobře“ odpověděl Dennis. „To je dobře, máme k snídani tvoje oblíbené palačinky.“ „Jupí.“ řekl Dennis a hned si nandal na talíř tři palačinky.
Po snídani si šel ven zakopat s míčem. Po chvíli vykopnul míč a ten letěl a prásk! Rozbil okno. „A sakra!“ řekl a šel do domu pro míč.
Našel ho pod knihou, která na něj spadla. Když míč vytáhnul, chtěl jít hned pryč, ale jeho pozornost zaujal velký oblouk. Z oblouku vycházela podivná zář. Najednou se ozval strašný rámus, bylo to jako zemětřesení, Dennis se podíval vzhůru a viděl, jak na něj padá velká police. Dennis naštěstí stihl uskočit. Najednou ztratil vědomí.










Jiná země

Dennis se probudil, ležel na zemi, když vstal, rozhlédl se. Vůbec nebyl v domě, byl v lese. „Kde to jsem?“ řekl. „Musím najít cestu z lesa. „Ale kudy se mám vydat?“ „No, vydám se vpravo.“, a šel. Po chvíli vyšel ven z lesa. „Konečně, jsem venku z lesa.“ „Ale, kudy se vydám teď?“ Za chvíli uslyšel hlasitý řev. „Co to bylo za řev?“ A za chvíli, uviděl na nebi draka, skutečného draka, cítil jeho dech. „Cože?, kde se tady vzal drak?“ podivil se.
Drak se chvíli vznášel nad zemí, ale pak zamířil rovnou k Dennisovi. Dennis to zpozoroval a začal utíkat. Drak byl rychlý, ale Dennis měl před ním pár vteřin náskok. Nakonec Dennis po pár minutách utíkaní dorazil k jeskyni, „Schovám se do ní!“ řekl a začal utíkat k jeskyni. Když už byl uvnitř, myslel si, že je v bezpečí. Ale zmýlil se drak se pokoušel dostat dovnitř, ale nešlo mu to. Dennis zatím pomyslel jak by bylo super mít kolem sebe lidi kteří by ho zachránili. A pak najednou se kolem Dennise objevili muži s kopími, meči a luky v ruce.
Když se drak konečně dostal do jeskyně, podivil se, proč tu je najednou tolik lidí, když předtím tu byl jeden člověk. Muži vyběhli k drakovi a mávali kolem něj meči a kopími, lučištníci měli napjaté tětivy luků. Když se chystaly vypálit první řadu šípů, drak se odvrátil a odletěl pryč. Pak se muži rozplynuli. „Co to bylo?“. „No nic, alespoň už je ten drak pryč.“ Vylezl z jeskyně a pokračoval dál.
Když už zapadalo slunce, Dennis dorazil do vesnice. „Hele, co to je?, to je vesnice.“ Dennis dorazil k hospodě „Hospoda tam bych mohl přespat.“ Otevřel dveře hospody. Hned šel k pultu „Nemáte tady pro mě nocleh?“ „Ale jistě mladý muži máme, odpověděl hostinský. Za 1 zlatku.“ Dennis si náhle uvědomil, že nemá peníze. „Mohl bych vám to zaplatit zítra ráno?“ zeptal se. „Ale jistě.“ odpověděl hostinský. „Tudy, řekl a zavedl Dennise do pokoje. „Děkuju.“ poděkoval Dennis. Pokoj byl malý a špinavý, byla v něm jenom postel a noční stolek a na něm svíčka. „No není to nic moc, ale co se dá dělat, bude mi to muset stačit.“ Dennis byl z té dlouhé cesty unavený, tak si šel lehnout a za chvíli tvrdě usnul.








Opuštěná vesnice a Achilles

Když Dennis ráno vstal, hned šel na snídani. „Dobré ráno.“ „Dobré ráno.“ odpověděl hostinský. „Kdy bude snídaně?“ zeptal se. „Počkejte chvíli a já vám jí přinesu.“ odpověděl hostinský.“ „Dobře.“ řekl Dennis a šel se posadit ke stolu. Když se Dennis nasnídal, řekl „Proč tu nejsou žádní lidé?“ „No, vesnice je opuštěná, žiju už tady jenom já.“ odpověděl hostinský. No a kam ti lidé odešly?“ zeptal se Dennis. „No, daleko na sever je hrad, a v tom hradě žije zlý král jménem Achilles. A on se rozhodl jednoho dne vypálit naší vesnici. Tak to udělal, přežil jsem jenom já.“ „Aha, to je mi líto.“ odpověděl Dennis. Myslíte, že bych si mohl z těch domů po těch lidech, co tady nejsou vzít, jejich věci jako vlastní zásoby?“ „Klidně, mě je to jedno.“ řekl hostinský. „Tak já jdu.“ řekl Dennis. Dennis vyšel ven z hostince a vydal se vlevo, za půlhodiny se vrátil se všemi možnými věcmi. Měl mapu, jídlo, pár peněz, teplé oblečení, a jiné věci.
Zaplatil hostinskému za nocleh a snídani. Pak se Dennis vydal dál. Putoval tři dny a po třech dnech narazil na les. „A hele, les, snad nebudu mít smůlu a nenapadne mě zase ten drak.“ řekl. A jak to dořekl, zaslechl řev. „To snad ne, už zase!“ zakřičel Dennis. A hned za horou se objevil drak, ale byl větší než ten předchozí. Měl červené šupiny, ten drak předtím je měl modré. „To snad ne.“ řekl Dennis. Drak k němu zamířil, ale Dennis věděl, co má udělat a hned se dal do běhu. Ale zakopl o větev a spadl na zem. Zvedl se a chtěl utéct ale za ním byl další drak. Celkem u něj byly čtyři draci. „A sakra, teď mě snědí.“ Ale draci když už byly metr před ním. Jeden z draků promluvil „My tě nechceme sníst!“. „Cože?“ podivil se Dennis. „Opravdu ne?“ zeptal se. „Ne opravdu ne.“ odpověděl drak.
„Děkuju.“ řekl Dennis. „Ale proč mě pronásledujete?“ zeptal se. „Myslíme si jsi vyvolený.“ řekl klidně. „Proč si myslíte, že jsem vyvolený?“ zeptal se Dennis. „Protože máš schopnosti, o kterých nevíš.“ řekl drak. „Jaký?“ zeptal se Dennis. „Když si něco představíš, tak se to objeví ve skutečnosti.“ odpověděl drak. „To je asi pravda, Ale jak tohle víte?“ řekl Dennis. „My jsme draci, my víme všechno.“ odpověděl drak. „Ale kvůli tomu tady nejsme, chceme ti pomoct.“ řekl drak. „Tak to děkuju.“ řekl Dennis. „Není čas, začneme s tvým dovolením s výcvikem.“ řekl drak. „Dobře souhlasím.“ řekl Dennis. „Dobrá“ řekl drak „pojď za námi.“ A zavedl Dennise do jeskyně. „Ted ti ukážeme kde budeš bydlet.“ řekl drak a za chvíli u Dennise byl chlapec. Chlapec byl hubený a měl na sobě jenom košili a kalhoty. „Jmenuji se David.“ řekl chlapec. „Ahoj, pozdravil ho Dennis „Já jsem Dennis.“ „Pojď, za mnou ukážu ti, kde budeš bydlet.“ řekl chlapec. A zavedl Dennise do malého domku ze dřeva. „Umyj se, a pak přijď na cvičiště, čeká tě tam tvůj trenér.“ řekl. „Dobře, řekl Dennis „Ale kde?“ „Tady,“ řekl David a odhrnul dlouhý závěs. Za závěsem byla díra a v té díře byla voda. Dennis se nejistě podíval na díru s vodou a pak zpátky na Davida. Nakonec sáhl do vody. „Vždyť je ta voda studená!“ řekl. „Já vím, řekl David. „Tady všude je voda studená, mýdlo máš tam na straně.“ „Jo a ještě, za chvíli pro tebe někoho draci pošlou a ten člověk tě pak zavede na cvičiště.“ a pak odešel. Tak se Dennis umyl.