Svit mysli krupeje umori

Anotace: Reka usti do krajiny umori kde kvete srdce nemocne blazenym chmirim jez osvetluji smrtelnost.

Asi si rikate, jak zbytecne vzneseny a poeticky je nazev vyse nesouci klic k poetice, ktera obyva sidlem chram velebene duse, poskvrnena lehkost napadena padem mezi klin nezne stenajici pivonky.

Sladka odevzdanost v pramenech blizsich kliceni. Prid. Prijd. Svite lacnych uvolu. Kdyz hvezdny prach zmizel za oblaky. Vzdy mel pocit, ze ji musi citit. Vzdy mela pocit, ze jej ma citit hluboko.

Vlk mlzne cepele vystupuje do bazenku bazlive prazdnoty bezejmenne noci. V prevlekarne kolem tisice tvari se valila reva jako davive dasne podomniho satanismu.


Krev. Bylinky a stenajici uboci. Pevne boky. Oko a vycpela paleta. Na holografickem rozhrani vytvorenem ze dvou poloprusvitnych zaclon se vytvareji vzory. Ty vysila do prostoru vertikalne obraceny projektor.
Pritomnosti.
Mladik je tim vizualnim demantem uchvacovan, vleze na zadech kouka pod sukni velkemu tajemstvi te svetelne bytosti. Zajimaji jej vlastnosti onech materialu, bezbrehost subjektivni perspektivy, vztahy skutecnosti a mentalni iluze, sny emanovane v prostoru, vytistene v momentum.

Na okamzik. Svekne svit perletovych umori mysli. Na hrudi pukle tratolitiste vyhrezlych milostnych stebel. V tisinach selestu srdecni krajiny prid propadajici se v zad. Hlavicky bezutesnosti volajici obnazene po vzruseni. Neutichajici touha vyjadrit vesmir toho druheho.

Sklenene predmety s viceohniskovou vzdalenosti. Paprsky svetla zjevujici se v poloprusvitnem chramu na pikosekundu budoucnosti. Zvukovy desing omamuje vlastni svetlo zavojem doznivajici emanence. Vjem radiujici jest sik eonu casu


Pokud je hudba nadcasovym prostorem,
mistem kde dokazeme byt svobodni,
vyjadreni cistou myslenkou,

abstraktnim hnuti mysli,
vzorem inertni invence,
vzdechem planetarnich stehu,
salavym snem ameby.

Film je v tento moment vic nez casti odrazu tohoto nadcasoveho prostoru,
Vznikl jako dvoudimenzionalni zkratka v trojdimenzionalnim skupenstvi.
Proto sny o obrazu ve tretim rozmeru,
rozlehajici se iluzi mezi ctyrmi krehkymi skupenstvimi v prostoru,
rozpinajici kontrakce zivouciho materialniho organismu,
prekonavajici hranice biologicke organizace,
je svetlo organicke nebo synteticke povahy?

Je na miste se ptat: jaka je povah tohoto tvurce na poli vsech povah, uvah filmovych, esencialnich, ornamentalnich...? Pouziva obraznost o devatenacti set bodu, vyssi orientace bodu zajisti. Subliminarnejsi ucinky v lidske psyche. Zavisi na mire projektivniho materialu. Jsme schopmi povstat z chaosu v novy rad?

Sympozium. Tajemstvi v srdci Vesmiru. Tancujici tanecnice. Promitne si nekolik nemych filmu. Znovuzrodi filmove okamziky s plenoramatickym komentarem. Jaka bude jeho uvaha za pet deset let, dostane li se mu konstruktivniho reseni tvurciho casu a velmi obsirnych prostredku...? Cernobile obrazy na zelenem platne.

A na vsechna intra a antre diametralnich sini chramovi perinek rymu v sedme dimenzi otevirajici se srdecni cakry po korunnim vreteni mirnych podnebi. V bezbrehem karnevalu umori posledniho vzruchu myslenky pred dekadentni utopii a nastupujici odosobnujici tendenci otupenosti kristalovych pramenu mysli ve funkci ameby nez dosedne k tvurcimu instinku a vesmir dovrsi pisledni tazeni na vedomou transformaci jako akceleraci komplexnosti systemu v holistictejsi intelugentni produkt za hranici biologicke komprehence samoorganizujicich autometadeskriptifnich tenat dosahujicich autospasticke eloquentni plasticity jedne lidsko subliminalni zkusenosti antropomedana v superlativne relativnim principu.

K dalsi prihode se vyjadri az po uplnem setmeni.