Byla někdy šance ta,
že sdílet moct jde radost života?
Odpověď prostá zdá se být
jen vždy v odpovědi začne něco hnít
Ne, ta šance nebyla
A proč, otázka ta zní
Proč? Nebo povaha má se sem prostě nehodí.
Ale kdež, a smích všude v zamyšlení zní
Hmmm, blázen hodnotí své dny
Dny? Nebo sny své hodnotím tu snad?
A zvolna tiká kolem čas
Každý jeden je šedý vlas.
Dítě uvnitř nepoznalo jistých krás
Dál v tichém objetí svém
Neslyšný pláč,v úsměvu bol
Tiše jde dál a čeká snad
Na co? Že někdy někde jednou snad
Jednou někomu ukáže z písku hrad
A slova hezká budou znít.
Kdo slova ta čte ať se nezlobí
To únava veliká mozek občas otupí
A na povrch dere se skryté.