Bosorka a Démon ... nočný rozhovor

... působí to na mě až moc romanticky, zamilovane, takový slaďák ...

áno, pochopil si to správne

my radši mučeníčko, muka tela i duše ...

no veď to je ... ale iný druh ako chceš ty, je to mučenie láskou

hmmmmm

~

ukousnul bych aspoň ručičku ... zaživa pěkně ... teplá krev ... výkřiky ...

príliš rýchle, čo takto najprv sa pohrať ...

dnes je úplněk ...

viem

my též ... dnes jsem na tahu já

Že by? Tak sa ukáž

~

Jsem v mlze všude kolem, jsem někde

ukrytý, hluboko v mysli, každý o mě ví,

každý mě zná. Někdo mi podlehne, někdo

to rovnou vzdá...

Jsem temnou myšlenkou, jsem skutkem,

který tvůj rozum nepřipouští ...

Jsem to, co nechceš, ale kdesi hluboko si to přeješ ...

Moc ...

moc to chceš, moc to chce on, moc to chce každý ...

ale za své skutky se platí...

Co jsem?

~

Som svetlom, som majákom, v temnom svete.

Nezľaknem sa ťa, no prijmem ťa za brata

Nepodľahnem ti, ale rovnosť s tebou dosiahnem

si diabolské svedomie, čo svedomím nie je

čierna priepasť bez dna ...

~

Luna svítí nad hlavou, jasně, bledě.

Však co se skrývá za lunou?

V propasti stvořen a do propasti se navrátíme - v čase věčnosti

Večnosť postráda čas

Je len utrpenie, mágia a ... tma

Za lunou sú hviezdy, nie zlaté, čierna farba ich zdobí

zakryté hmlou

S temnou září, temnější než noc, mlha

nicoty a zapomnění - zatracení

Devátá brána

~

Neprejdeš cez ňu, ešte nie, nie si dosť mocný

nie si dosť krvavý len hladný po moci ...

Nechceme projít ... zatím ...

to je múdre rozhodnutie od malého démona

hmmmm ...

vrrrr ...

Bojíš sa? Hry ma bavia

Kashshaptu ...

~

Někdy je moc s chtíčem více než moc vědění...

len dočasne

je to zábava

iste, len ju musíš vedieť ukočírovať

~

ano, vrčím, nechce mě dát prostor, ani nechlastá ...

a já bych hřešil ...

skús iný hriech

hmm, co Bosorko radíš? Mám se naučit vařit lektvar lásky? Chtíče ...

ale láska není to, co chci ...

oooo, nie s láskou daj pokoj

tento lektvar je zbytočný ... mám ho v sebe, v krvi

~

čo chceš?

zábavu

len do toho, hraj sa ... len dnes a teraz hneď

~

He - na tebe si dám pozor! Ty z tý chatrče

uprostřed lesa, který šumí, voní a zpívá

tak, až se nám z toho motá hlava ...

Cítíme přírodu, ale v mých stopách zůstávají pouze mrtvé stonky a šedý prach ...

Strom, kterého se dotknu, opadá, vytvoří se mu rakovinový bol, odumře ...

Už jdu, Bosorko vychytralá ....

~

správne, len buď opatrný ...

Štipka blenu sem, za hrsť lístkov oleandru tam ...

Čakám ťa a pekne ťa privítam

Máš odvahu?

~

Jsme tu. Vidím jemný, duhový kouř,

linoucí se z tvé chatrče, kolem rostou

bylinky a květiny. Jsem tvým hostem, své

drápy zmaru zatáhnu, neublížím již dál

rostlinám. Mám zaklepat?

Smrdí to tu...

~

Ak v dobrom ideš, vstúp,

ak ublížiť chceš, zničím ťa...

Jsem tvým hostem, ctím pravidla domu i jeho paní.

Si vítaný, pekelníku, sadni za môj stôl ...

Za pohár červeného vína ponúkam ti ...

ó, děkuji

~

Kashshaptu - tento výraz by si měla znát a já ti jeho znění sdělím ...

Hovor ...

je to výraz ve starosumerštině pro čarodejnici. Ale spíš tu se světlem.

Tak tak tě vidím - jako kashshaptu

aha ... je to česť ... náleží ti malá poklona ...

~

... v této rovině je stále mnoho krve prastarých v lidských člověčích bytostech

a je cítit ...

... nahlížíš pod pokličku darů vědění a poznání pravdy stvoření a reality ...

... správná otázka je klíčem ...

svet a roviny bytia by sa nemali miešať ... vzniká chaos ...

někdy se mlha protrhne ...

~

A co ty, Bosorko, když spolu tak hovoříme u sklenky vítečného červeného ...

Máš otázku?

Již jednou jsem ti své jméno prozradil, ty se můžeš ptát ...

A taky nemusíš.

Máš dřevěný stůl ... pěkný ... jedním drápem ti vyškrábnu symbol nekonečna ...

věčnosti ...

Odpovede sú zákerné, plodia ďalšie a ďalšie otázky ...

Tvá volba ...

~

Dolej mi sklenku prosím, chutná nám ...

Nech sa páči, vzácny hosť

prelej ďalší pohár svojím hrdlom ...

Dnes je úplněk, jasná Luna v temnote ... les kolem je tichý ...

to zastavil sa čas na chvíľu, čo prišiel si ma navštíviť ...

~

Podaj mi ruku ...

Len jeden dotyk ... na tvoju ochranu. Ak chcel by si prísť znovu ...

Ve své podobě ... tak to opatrně ...

Prečo? Predsa len zlé úmysli máš?

Chceš tlapu medvěda?

Pařát draka?

Nebo dráp Démona? Či snad ruku těla muže?

Vyber si.

Všetko je lákavé, no ak vybrať si smiem

tak ruku muža uvítam.

Dobrá volba, telo máme. Tedy dobře, zde má silná paže,

dlaň otvírám, čáry života znám, ty mi číst nemusíš.

Nemám záujem čítať ti z dlane, svoj osud poznáš.

Chcem sa len dotknúť svojou rukou tvojej, nech si pamätáš,

na veky vekov nás, môj dotyk ťa bude chrániť ...

Teplo v tvých rukách cítím ...

Teplo je energia, celého ťa zahalí ... nenájde ťa zlo ... ani môjho priateľa.

~

Ano ... zlo je stejně relevantní. Co je vlastne zlo?

Vždyť největšího zla tvoříte vy lidé navzájem sobě. Příroda ctí zákony života, přežití ...

Hovorí sa tomu aj krutosť.

Krutost ... zvířata neznají krutost. Jen hlad a trochu chuť, ano, můžou mít chuť ...

City, pocity, emoce - instinkty

To nie je to isté.

Taky jsem nepoužil " rovná se "

Čo ti teda hovorí prvý pocit a čo inštinkt?

První pocit - mám radost

Instinkt - dej si pozor

Mám radost. Z toho , že jsi tu. Z toho, že jsi mě pozvala. Z toho, že mě respektuješ " bez masky ".

Dám si pozor. Jsi kashshaptu, Bosorko.

~

Ale dolej mi opět číši prosím, začíná se mi můj rozeklaný jazyk rozvazovat.

A tvůj teplý dotek ve mě rozhořívá plamen ...

Len si daj, prevaľuj na jazyku ťažkú chuť moku ... ďalšiu fľašu otvorím ...

Tvoja opatrnosť je múdrosťou ...

Jsem zvědavej ...

Daj si ešte kvapku vína ...

Dobře, ještě jedné sklenice dnes podlehnu, luna je na naší strane.

Vidíš? Posledná kvapka z fľaše padla na tvoju ruku, vyzerá ako krv ...

~

Mám jednu žiadosť na teba ...

Jsem u tebe a poslouchám.

daruj mi niečo ...

stále poslouchám ...

je na tebe čo ... vyber ...

Ha! Hádanka, ale dobrá tedy ... chvilku si to rozmyslím ...

~

A víš co? Já teď tobě doleju sklenku vína ... 

Radšej nie ...

Zde, má přítelkyně, majáku ve tmě, napiješ se?

Dobre teda, súhlasím, no po víne mám divné nápady ...

alebo len pery namočím ...

Do dna, prosím, pravda se ukrývá hluboko, není pro každého ...

~

Moc krásná návšteva kashshaptu, ale teď již přišel můj čas ...

Pravda je bolestná, väčšinou ... ale teda do dna ... brrr

Nezabudni na dar ...

A myšlenky, nebo nápady nikdy nejsou divné, jsou tvé a čekají jen na svůj čas, kdy se uskuteční

Je to možné, ale tieto nie ...

~

Dám ti dar ... ale ne hned teď ...

Budem čakať ...

A nyní se omlouváme ...

Choď svojou cestou ...