konec naděje :-(

Anotace: odešel jsi mi :,(

3,července 2015 :,(
...nejhorší den v mém životě, miluji Tě a najednou jsem Tě ztratila, není nic horšího.
Ale...
Dekuji!
Že jsi byl uprimnej.ne ze by se to vsechno tak hezky poslouchalo.¨to ani náhodou...ale jsem ráda ,ze to vsechno vim.ty tři dny nebo kolik jich bylo.byly taky hrozný.nic jsem nechápala.nevěděla jsem co se s Tebou děje.napadlo mě milion možnosti.proc...tahle mezi nima byla taky.byly takový dve nebo tri nejvíc pravděpodobný. Protože všechno ostatní bys mi asi řekl hned.

Nezarlim.jen ji tak strasne moc zavidim.s ni ted mas vsechno co se mnou si ted mit nemohl,nebo možná ani nechtěl a ja se tak moc těšila.ze snad už brzy..ze se konečně dockam.ze se prestanem schovávat po těch letech a bude to tak jak jsme chteli.mam hold smulu jako vzdycky a ve vsem.mela bych si zvykat.ale to nejde. Ale znovu budu čekat.a jestli se dockam a Ty si na me ještě vzpomenes.tak pak už te nenechám odejít.nikdy!

Ať je na Tebe hodná.ať te netrápí jak ty ostatní a ať tTě pořád nezlobí tak jako ja.asi jsem ani nic jinyho nedelala.jen jsem te zlobila.porad jsi to rikal...ale ja nechtela..nevím,co jem dělala špatně,proč jsi to neřekl,přestala bych to dělat :-( Tak moc chci abys jsi byl stastnej. Sice to strašně moc bolí.ta představa....nesmim na to myslet,sakra...ze jsem to chtěla být ja.konečně to mohlo být jak jsme chtěli. ..ale i tak.já ti nepřála nikdy nic špatného.a ani nepřeju.mám Tě tak strašně moc ráda ...proto chci.aby jsi byl aspon Ty stastnej.kdyz ja uz nemuzu...už nikdy štastná nebudu,né bez Tebe...

Chci byt s Tebou.až zas skoncíš sám.Chci být jen s Tebou.ať to bude za týden,
Za měsíc.za rok.za pár let i kdyby to bylo az v poslední den myho zivota.Chci s Tebou být...ale jen! pokud to budeš chtít i Ty! nikdy tě nebudu do ničeho nutit, takhle to nechci,to nedělám...To čekání mi za to pořád stojí. Miluji tě....

Asi jsem pred Tebou neměla brečet.kdyz ono se to nedalo vydržet.já se moc snažila to v sobě udržet...a když jsem pak šla to domů bylo to ještě horší.nevím kde se dokáže vzít najednou tolik slz a jsou další a další.už je to pár dní a pořád to nepřestává.bojím se být minutu sama.hned to přijde.kdyz jdu na záchod.kdyz jdu se psem.jen vylezu z práce.tak cestou domu.pořád.doma se moc držím.holky koukaj.ale ja jim to řekla.nevím jestli jsem to vysvětlila dobře.neumím to ani pořádně popsat...asi se budeš zlobit až se to někdy dozvíš...musela jsem...ony si myslely že budu s Tebou...chtela bych byt jako ty.uprimne rict co mam na srdci.a hlavne Tobe.tolik veci bych Ti chtela rict...mrzí mě ze taková nejsem.at se snažím jak chci.tohle asi člověk nedokáže změnit
Mam takovej nějakej strach ze to řeknu blbě.ze bys me nepochopil.a taky jsem Ti spoustu věcí neřekla.proto abych Te netrapila ještě svýma problemama.kdyz kdyz jsi mel dost svých.já vždycky myslím všechno dobře ale nakonec jsem za to špatná.nebo spíš dopadnu spatne:'-( není o to o tom že Ti to nechci říct...a najednou je zas na všechno pozdě a ja se asi utrapim.dobře mi tak.za blbost se platí...strašně to boli a nikdy nepreboli protože nechci zapomenout a ani nemůžu.to nejde.nechci.nikdy! Je mi hrozně.srdce to nezvládá.je mi zle.svírá se mi na hrudníku.pali me u srdce.tohle se mi nikdy nestalo.neznam takovej palivej pocit.nevim co to je.ale ani nevim jak tomu ulevit.postupně si na to zvykam.musím.už to nebude lepší.ta láska tam je a je strašně moc silná a nepolevi ani když ji neopetujes.přitom to bylo tak krásný.když jsi byl z zamilovanej do me.proto se snažím pochopit te.zamiloval jsi se...a ja ji tak závidím.není to žárlivost.miluji tě.měla bych žárlit.ale je mi jen strašně smutno a závidím ji.vzpomínám na to jak jsi se me dotykal.teď se dotýkas ji.ty krásný pusinky.co me dostávaly do kolen.ty má teď taky ona.a to krásný milování.na který se nedá zapomenout...nikdy to nebylo s nikým krásnější. Tyjsi byl ten první kdo mi ukáza,jak je milování krásný,ostatní si chtěli jen užít,nikdy mě to nebavilo.ale s Tebou...je to uplně něco jiného,tak to má být! tak proč to nemůžu mít .-( Ale nejvíc mi chybí ten pocit být ti nablízku.byt s Tebou.jen tak.jen ten pocit...to už nikdy nezaziju.s Tebou jsem se cítila tak moc dobře.a možná ze i Ty se mnou...nevím,doufám..s tebou jsem jiná,ničeho se nebojim,jse msvá,všechny strachy jsou najednou pryč,je mi tak hezky..

Děkuji Ti miláčku.za to ze jsi se se mnou rozloučil.moc děkuji.bez toho uz by bylo asi po me.říct jen konec a dál ani slovo.bez vysvětlení...to bych nepřežila.uz tak jsem umirala ten tyden
Kdy jsi nepsal.nechtěl jsi mi nic říct.vždycky jsi všechno řekl.proč teď ne?! Jsem za to ráda.moc ráda! Taková malinká naplast na strašně velký auva.ale jsem za to ráda.opravdu...i když to zní blbě.vim co to je se zamilovat.znám to.proto Te chápu a nestěžuji si.ze jsi mi ublížil.nejsem naštvaná. Jen ten smutek.kterej nezvladam.ten je silenej.byl jsi jedinej na co jsem se každej den těšila a spoustu let.jediná moje radost.byl jsi pro me všechno.a proto je mi teď tak jak mi je.protože najednou mam blbej pocit.ze nemám nic. Ne to neni jen pocit.ja nemam nic.vubec nic.kdyz nemam Tebe...mam...jen...Prázdno v srdci.láska kterou uz Ti nemůžu dát.protože nechceš..co s ni...nechám si ji pro Tebe schovanou. Ta je jen pro Tebe.tu si nikdo jinej nezaslouží.třeba někdy se mi bude hodit a budeš ještě kousek chtit. a zase si lžu...:,( už chtít nebudeš...

Vždycky jsem o tobě měla tak krásný sny.spoustu let.byly to takový nesplněny přání a chvilky co mi tak chyběly.připadala jsem si jak když žiju dvojí život.jeden ve dne s dětmi a druhy v noci s Tebou,ve snu. Hlavně ty nekonečný dva a půl roku nahoře.kdy jsem Tě ani nepotkavala.kolikrát v tydnu jsem šlapali s kočárkem dolů na sídliště abych te nekde zahlidla a nikdy nic.u táty z balkónu co jsem se nakoukala.párkrát jsem te videla kouřit na balkoně.nebo jsem Te slyšela jak jsi telefonoval.nebo jak jsi šel z práce v monterkach..za každou takovou malinkou chvilku jsem byla tak ráda.ale nebylo to ono.a kolikrát jsem Te potkala a mluvila s Tebou.asi jen dvakrát nebo třikrát...jak jsi dělal tu chatku v zahrádkách,to bylo strašně málo. ..a co jsem se dostala zpet dolů do města.začala jsem te potkávat tak často.tak ráda jsem Tě vždy videla.i když to bylo jen takové zahlidnuti.když jsi projel kolem v autě...pořád se nám krizily cesty.ať jsem šla kamkoliv.tak jsem te potkavala .konecne...konecne jsem se dockala! aspon něčeho...

Jestli se na Tebe ta holka vyprdne.nebo něco ..ja nevim.prostě když budes najednou sám.Tak prijdu ja a uz Te nikdy samotného nenechám.nikdy. teda kdyz budes chtit! Treba si na Alicka svyho uz ani nevzpomenes :-( treba je ti beze me lip.kdyz s ni ted muzes mit vsechno co jsi se mnou nemel.vid? Jsi hrozne hodnej.ze beres ohledy na moje holky.ale nemusis.ja bych si je nechala! A ony proti tobě nic nemaj.zvykly by si neublizil bys jim.nic bys nezkazil.proc jsi mi to porad rikal.vzdycky jsi me s tim tak zarazil.ja pak nevedela jestli vlastne vubec chces.třeba to tak bylo,ale vypadalo to divně. Jestli budu mít ještě někdy možnost s Tebou být.Tak budu.už si nikdy nenechám ujít šanci.nikdy!jenže ona už nejspíš žádná neprijde....nevím proč se s tím uklidnuju... Ja bez Tebe opravdu nemůžu být.myslela jsem si to vždycky.ale teď to i vidím.cítím.strašně to boli.kdyz Te najednou nemám.takhle mi nikdy nebylo.nikdy! Strašně moc jsem se zamilovala.myslela jsem ze uz to ani víc nejde.ale ono to šlo...

Nemuzu uSnout. V noci se kazdou chvili budim.ale kdyz chvilkama spim.zda se mi o tobe.jsou to hezke sny.usmivas se na me a uklidnujes mě. Ze treba jednou...jenze kdyz se brzy rano probudim.je vsechno fuc.a s probouzenim mi opet seda na hrudnik pocit strachu. Nevim jak se toho zbavit.je to neprijemny.svira to.boli....chybis mi strasne moc.tohle nezvladnu.nemám na to sílu.kde ji mam vzít? :,-( smotam perinu a obejmu ji.jako Tebe.ale necítím být tvé srdce.necítím.jak me máš rád.jak se me dotykas.zlehka.nezne...nikdo se ke me nepritiskne.neobejme..zas mi tečou slzy.a tak je to kazdy rano...chtěla bych obejmout.tak krásne jak to umís jen Ty.ten nadhernej pocit ze jsi u me.jen tak lezet tesne vedle sebe a v klidu usnout.to jsem vždycky chtela.usnout s Tebou a ráno se vedle Tebe probudit.co bych za to dala.otevřít oči...a první co uvidím jsi Ty...usmějes se a das mi malou pusinku. Nic hezciho si nedokazu predstavit...ale bohuzel.to už nikdy nezaziju :'-( mam pocit ze me nikdo nema rad....nemam jen pocit.je to tak.nikdo...krome holek...ale to je neco jineho...

Ja prisla do prace a myslela jsem si ze to bude lepsi.ze budu muset myslet na neco jineho.ale ono to neslo...jen jsem tam vlezla.tak kdokoliv se mi podival do oci.se zacal ptat co se mi stalo.proč jsem ubrecena.a co ja jim mela rict.nemohla jsem rict ani pismenko.i kdybych chtela.stacila uz jen ta blba otázka.proc brečís a tekly další slzy.to se nedalo.nemohla jsem ani mluvit.pak se kolegyně slitovala a poslala me radsi skládat zboží pro pekarnu. Další dny to samé.klepala jsem se.nohy me neunesly.nevyspala.nenajezena.úplně hotova. Romanku nikdy mi tak nebylo.jenže člověku dojde vždycky všechno kdyz je pozdě.teď už nemůžu nic dělat.i když bych chtela...muzu si za to sama a dobre mi tak.jsem blba...proč nejsem tak trochu svině a nejdu si za tim co chci.za každou cenu.proč ????

Miluji Te taky.a moc.nejvic.jak jen to jde...chtela jsem Ti to rict.jak jsi se sel minule najist.myslela jsem ze pak jeste pujdes ven.moc jsem ti to chtela rict ale nevěděla jsme jestli mužu,jestli bys to chtěl slyšet...a Ty tam sedis na balkone...koukas.zamavas mi...a napíšeš ze me milujes. Zas byly slzycky...proč pořád brečím....Miluji tě a nikdy nepřestanu. Budu čekat.jak dlouho budu muset. Mám pro Tebe tolik lásky.a chci Ti ji dát.jen Tobe.zadnymu jinymu :-* ach jo.Romanku...Miluji Tě!!!!! Ale vůbec nechápu proc jsi zase u ni? kde je pravda...tolik Ti věřím ,že to nepoznám...třeba jsi mě chtěl jen uklidnit :, ( :, ( ale já tomu věřím, at je to jak chce! jsem blázen...a je mi to fuk!

Kdybych ja vedela.ze se mnou se chces byt.tak strasne moc jako ja s Tebou...neco bych udelala.jsem rozhodnuta to udelat.nasbirala jsem odvahu a vim co chci...jen se bojim.jestli chces to same...tak zas cekam...

Vždycky když jdu kolem té lavicky..tak si na to vzpomenu.na tu bezmoc...nebýt tam ta lavička.tak nevím...nikdy se mi to nestalo.byl to hroznej pocit.nevěděla jsem co mám dělat.chtělo se umřít.teď a tady...slzy se nedaly zastavit.neviděla jsem ani na cestu.světlo z lamp stipalo a dělalo rozmazany obrázky.nohy se mi podlomily a musela jsem si sednout a hlavu složit do dlaní.kdybych byla trochu víc ohebna položila bych si ji do klina snad..
Chvíli jsem seděla.ale měla jsem strach co bude dal.sama.po tmě...vlastně najednou úplně sama....bez Tebe.
sebrala jsem poslední síly abych došla domu...co.kdyby nekdo sel.takhle by me nemel nikdo videt.staci ze jsi me videl Ty :,-( nekam se schovat a uz nikdy nevylezt.ale copak to slo :-( uz mesic bez Tebe...vybrecela jsem toho tolik.ze se divim.ze jsem se v tom neutopila.nejim.nespim.nemysli mi to.zhubla jsem uz šest kilo.co bude dál.zblaznim se? Už aby to bylo.kolikrát lepší nevnimat realitu.snažím se to rozdychat uz jen kvůli holkam.jinak bych klidně umřela :, ( nikdy mě takový věci nenapadaly, protože mi asi nikdy nebylo tak strašně,ted už ty lidi docela chápu,někdy to jinak nejde...