Tomáš nebo Patrik?

Anotace: Mám pocit, že hraju v telenovele, začala kamarádka.... Nesnáším telenovely, ale její povídání mě dostalo....

Žila s přítelem, milovala ho, ale furt jí srdce bušilo i pro jiného.... pro Patrika...

Přišla jí zpráva,která ji vždy potěšila... Zprávy od něj přicházeli nepravidelně, ale vždycky jí potěšily, chvíli se cítila krásně, protože ze slov které ji psal, cítila se že jí má rád, což byla pravda, jediné co ji mrzelo, že se tenkrát potkali ve špatný čas, on řešil stěhování a práci , ona nový život .... nechtěl ji omezovat a nechat čekat, až ho bude mít víc ... A ted to konečně mělo přijít...

Sešli se... Seděli v kuchyni, pili kávu, víno, a povídali si... Chemie se mezi nima se dala jako vždy, táhlo je to k sobě, od první schůzky. Letmé úsměvy, , společné písničky, které naházeli do seznamu, a jelikož měli stejný hudební vkus bylo to jednoduché.... Měli si o čem povídat, společné témata nebrala konců, vždyt se dlouho neviděli..., byla ráda,že se sešli, nejhorší co na tom všem bylo byl fakt, že Patrik o Tomovi nevěděl, a nechtěla, aby to zjistil , nechtěla ho ztratit, potřebovala jeho přítomnost, jeho vědomí, že si na ní vzpomene,že na ni si udělá čas, koneckonců metrové růže které ji dával, na každém randeti měla stále... Usušené, ale její od něho. Nechtěla je vyhodit, i když nebyly tak krásné jako čerstvé, ale dal jí je Patrik... Potřebovala ho ve svém životě, aniž by si uvědomovala jak moc.
Několikrát se nevyhli očnímu kontaktu, dlouhému spojeným s jeho úsměvem... Neodolatelným úsměvem, který ji učaroval už napoprvé... Když mluvil, topila se v jeho slovech, visela na jeho rtech, každé slovo se jí vrývalo do hlavy a pod kůži, ... Její pocit štěstí nebral konce. Byla s ním... Sama.. Nikdo je nevyrušoval, jako když se potkali na kafi v její nebo jeho práci....

V hlavě se jí honily otázky a srovnávala si myšlenky,pocity, srovnávala představy, které měla doma, když s ním nebyla a myslela na něho, nedokázala je "vypnout" Z těch myšlenek a nekonečných otázek jí vytrhl zvonící telefon. Volala kamarádka, ta jakoby vytušila co se děje....Hovor chvíli trval a když se vrátila Patrik stál u linky, nalíval další dvojku, zastavila u něho a zeptala se zda chce pomoct s něčím, vdechla jeho vůni, kterou si přála tak cítit, "nee, děkuji to zvládnu sám" pohladil ji po ruce, zeptal se " je všechno v pořádku? Ano, odpověděla... To co přišlo následně bylo nepochopitelné a neplánované... alespoň z její strany si myslela...

" Promiň já prostě musím" ... Objal ji, to obětí bylo krásné, tak jak si pamatovala, z dřívějška, cítila jeho vůni, cítila doteky na zádech, přesně takové, které umí dát jen on.... I Tomáš ji objímal, ale ne takto, jinak.... POdívala se na něj, to jak se jejich oči setkali, kde bylo vepsáno vše, co do těď nepadlo. Usmál se. Bez zeptání jí políbil. Polibek mu oplatila. Objal ji silněji a přitáhl si ji blíž, a ona ucukla, nenechal ji odstoupit dál než na pár centimetrů. Ani neví, jak ale seděla na lince, před sebou měla obrys jeho hrudi a blízkost a chtíč už byl tentam. Její představy se zhmotnily a vzpomínky na společné začátky, byly přítomnost ne vzpomínky, ... Najednou ztratila zábrany. Líbali se, jako tehdy u něho v práci, jeho polibky zasypávali její ústa způsobem,který zbožňovala, měla pocit, že je jen jeho a on její, jeho polibky ji zasypávaly i krk, ona mu polibky opětovala. Nechtěla přestat. .. Nechtěla sedět na kuchynské lince a jen se líbat, chtěla Patrika vycuknout z trička a kalhot, cítit jeho kůži na té své, dotýkat se jeho kůže, chtěla sním splynout v jedno tělo, chtěla, aby se vědoval každému centimentu jejího těla cítit jeho dotyky, cítit ho v sobě, chvěla se touhou a rozkoší, která jen to líbání způsobovala, chtěla aby ji líbal na každé místo na těle.... Chtěla vše, co tímto líbání začalo... Věděla, že touha je silnější než ona a on... oba byli vzrušení, připravení se přesunout do ložnice, možná by si to vlastně rozdali na lince, ale takový on nebyl... Chtěla ležet v jeho náruči po milování s ním, .... Chtěla vše...Chtěla to napořád.... Nechtěla měnit moment, kdy se jí "zadařilo" a kdy byla šťastná a uspokojována tím, že se jí alespoň část jejího snění zhmotnila... Nad čím vlastně v ten moment ještě přemýšlela, mohla ho dostat , i za cenu nevěry, ale "přece by se to nikdo nedozvěděl"..... Věděla, že by ze svým svědomím nedokázala žít??? Věděla, jak by se Tomášovi podívala do očí???


Najednou se "probudila" odtáhla se a podívala se na něho... "Proč se na mě tak díváš? Udělal jsem něco špatně? Jestli ano, promiň ale nemůžu si pomoct, je to silnější než já" Z jeho pohledu jí mohlo být zřejmé, že nehodlá přestat, a že stejné myšlenky na vášnivé milování jsou stejné... Nevěděla, co odpovědět, chtěla mu říct, že je teď ta, která je jinde než on, že má přítele ale nedokázala to. "Ráda bych věděla, kam toto směřuje" . Zůstal zaskočený. " Tam , kam to necháme dojít" ... "Myslíš, dneska " .. "Ne, celkově...." Jsem připravený na vztah, na vztah s tebou, dlouho jsem nebyl tak štastnej jako jsem s tebou, vím vyzní to blbě, když se málo vídáme, ale jsi pro mě jediná a celou tu dobu si byla. Neměl jsem nikoho, nebral jsem tě jako holku do postele, od první chvíle co jsem tě uviděl,...." Nezmohla se na nic, v ten moment oněměla....
Na toto čekala, do okamžiku, než začala být s Tomášem... Kolikrát si představovala, že budou spolu, jak budou vypadat společné chvíle, kam půjdou když budou mít volno, kam pojedou na motorkách...... Sesedla z linky, sedla si na židli a napila se vína.. Najednou se jí rozsvítilo.. Budu muset jet... Promiň. "Nemůžu tě tu držet násilím, ale kdyby bylo po mým, nikdy bych tě nenechal odejít..."

Jela domů taxikem... po tváři se jí rozkutálela slza.. " Stalo se vám něco? zeptal se taxikář?" ne, nebo vlastně ano.. V hlavě si rekapitulovala ten den,... a to co jí Patrik řekl... Všechno co jí psal, byla pravda, on nelhal... Přece by si nepamatoval to co napsal před x měsíci, nebo že by byl tak dobrý lhář? Ne, nebyl, vážně vážně vážně to myslel, ty si kráva.. proč si nepočkala...?? Uchlácholovala se myšlenkou, že to přece nemohla vědět, jak to bude, nebude, pravděpodobnost je minimální, aby se to stalo skutečností, snažila se vrátit co nejrychleji do reality a utéct od těch myšlenek co by , kdyby...
Odjela Štastná, zmatená a naštvaná sama na sebe. Koho vlastně miluje? S kým chce být? Proč ji přitahuje Patrik stejně jako Tomáš ale jinak? Proč oni dva nemůžou být jeden člověk...? Patrik se konečně vyslovil, na toto čekala půlroku , ale potom vešel do jejího života Tomáš... Tomáš, který by jí snesl modré z nebe a ona s ním takto "zametala".. Najednou si nebyla jistá, jestli to miluju tě, které říká Tomášovi je opravdu takové jako by mělo být, a nebo to bylo ze zvyku? Jak by se cítila, kdyby to samé říkala Patrikovi? Bylo by to jiné? Upřímnější? 100 procentní? A co když je to jen mezi ní a Patrikem "blbá" chemie, kterou už ve vztahu s Tomášem nebyla, ale měla ho i přesto ráda....
Taxi zastavil před domem... Třesoucí rukou vyndala klíče a otevřela dveře. Před domovními dveřmi se zastavila a připadala si jako by byla před volbou. Může odejít a jít zpět za Patrikem, nebo pokračovat v dobře našláplém vztahu s Tomášem. Jako by "vysvobození" bylo, když se z ničeho nic otevřeli dveře a v nich stál Tomáš, nemáš klíče lásko? Mám, ale nemohla jsem je jen najít..... Překročila práh, dostala pusu na přivítanou, dveře se zavřely a ona doufala, že dnešní den s Patrikem zůstaly před nimi.

Čas plynul. Často se vracela do vzpomínek na ten večer. Rekapitulovala. Srovnávala. Usmívala se při vzpomínce na Patrika a jeho slova.. stále dokázala zahřát... Ráda vzpomínala a věděla, že to nebylo naposledy. Jenže stejně jednou se bude muset přiznat Patrikovi, že má Tomáše .
A ať už jsou chlapi jacíkoliv nejsou blbí. Bojí se snad, že o Patrika přijde? Ano...přijde o něho... jednou ji totiž řekl, že když s někým je tak naplno... a když někoho miluje, tak přes to nejede vlak. Přijde o oba... Oba tahá za nos... A ani jeden si to nezaslouží.....

Jediné řešení by bylo zapomenout na Patrika... Ale necelé dva roky se to nepodařilo... Je a bude součástí jejího života...

Čas plynul, uběhl necelý měsíc, když jí opět napsal .. Měli s Tomášem naplánovanou akci v nějaké hospodě.. Ten den jí napsal Patrik že je v práci a že se má fajn. Odepsala stroze a rychle "to je super" Patrik bádající po odpovědi jí ještě napsal, ale to už seděla v autobuse, vedle Tomáše...

Probrala se? A uvědomila si, že má vedle sebe chlapa, který jí má rád a který ji miluje, nebo jen se vyhýbala setkání s Patrikem, aby nebyla v pokušení v domnění, že na ní Patrik najednou zapomene? Chtěla dát Patrikovi prostor najít si jinou lásku?Bojí se snad jít s kůži na trh a pravdou ven? Těžko říct, co se jí honí hlavou, každopádně jak ji znám, má v hlavě guláš a v srdci rozkol. Budu jí držet pěsti a palce a všechno, ať to vyřeší a přeju jí , aby nakonec byla šťastná.....


Nevím, další jejich kroky zprostředkované kamarádkou budu "sledovat". Když mi toto vyprávěla, měla jsem taky takové období, kdy jsem řešila něco obdobného, .. Nakonec se situace vyřešila sama.. Přestěhovala jsem se. Občas si napíšeme mail, protože i přes to bolestivé jsme zůstali přáteli.
Musím říct, že jsem ráda, že mám doma přítele, který je takový jaký je. A nemusím podobné problémy řešit.