Venuše tvých hvězd - koncept

Dílo je především o naději, že nikdo nikdy není ztracený a že i když nerozumíme osudu nebo se ztrácíme ve změti bolesti a útrap života, vždy to má nějaký smysl. Hlavní hrdinka Vespera přišla o matku, její táta je na vozíku a její nejlepší přátelé ji podvedli, a vystudovala obor, který je nepoužitelný v běžném životě. A v chvíli, kdy přestává věřit na vyšší osud, ji zasáhne jako blesk z čistého nebe. Benedikta zná už roky, je to nejlepší přítel jejího otce, ale zároveň podivín, který se zakopal na kopci ve své hvězdárně, kde pozoruje jedinou hvězdu — Venuši — a každý den čeká na její jitřní jas, než mu zmizí za denního světla. Vespera ho moc v lásce nemá, protože udržuje jejího otce ve víře, že se jednou opět setká s její matkou, to však Vesperu velmi bolí, protože ji ztráta matky velice trápí. Ale díky pracovní nabídce, kterou jí táta u Benedikta sjedná, má příležitost ho poznat víc. Stejně jako svůj podivný osud.

Máte někdy pocit, že jste daného člověka už někdy viděli nebo znali? Benedikt ano — rozpozná ve Vespeře svou spřízněnou duši a ona v něm.

Dílo je inspirované Amarou a Silasem, kteří chtěli žít nesmrtelně a milovat se na věky. Příroda si však žádala rovnováhu, a tak vytváří opakovaně kopie duše Amary a inkarnaci Silase. Takže v jednu chvíli žijí tři dvojníci Amary a dvě verze duše Silase. Příběh je dost zmatený a za mě nedokončený, ale nebyla bych to já, abych si myšlenku nepůjčila. Vespera, Aurora a Zora nejsou dvojníci, ale jen kopie/části duše. Takže i když to vypadá, že hvězdář miluje dvě rozdílné ženy, ve své podstatě je to jen jedna duše, která má více podob.

Ps.: Vím, že moje dílo je lehce mimo realitu, ale pro mě je psát jako dýchat. Mohla bych si dílo nechat v šuplíku, ale i když vím, že je komplikované, třeba se najde někdo, kdo si rád počte...