Flusačkou

Moje duše byla jako list papíru.
Čistá, dychtivá krásných slov, které na ni budeš hebkými, klouzavými pohyby perem a inkoustem psát.
Vzal jsi ji, prohlédl, znalecky posoudil...
A pak jsi ji s úsměvem kouskem po kousku trhal, vkládal do úst, důkladně požvýkal. Pozvednul rozmontovanou propisku a jejím dutým středem mi plival do obličeje a radoval se, když se ta odporná hmota pěkně rozpleskla a přilepila.