Hnijící jazyk.

Hnijící jazyk.

Pod nátlakem všechné té ohavnosti,zkazil se můj jazyk.
Slova, jenž se na jazyku tvoří,nevnímám.
Jako když mi hnije jazyk,tak působí má hrubkovost.
S úsměvem a okrasou nechám si hnít jazyk.
Červy jazykem mi prolézají a já jen s pohrdavým úsměškem sypu na jazyk červům krmení.
Sezrali mi jazyk, teď žerou mi krk, a já na ně tupě hledím, přisypávám krmení.
Moje tělo rozežráno těmi zlými červy,jenom duše moje pravopisná trpí dál a dál.
Pod vlivem červů, nechala jsem si vzít nejcenější dar a to jazyk Český.
Autor Rozdrcená duše., 21.10.2013
Přečteno 652x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

To už tak je, že si mladí strašlivě libují v negativismu a sebezadupávání, snad mají pocit, že jim to přidává na zajímavosti. No a pak z toho naštěstí vyrostou. :)

22.10.2013 18:18:51 | JaJarda

nepřidává to na zajímavosti, pouze to okolí varuje před naší osobou a věř mi má osoba není dobrá a na negativismi mám nárok. :)

23.10.2013 11:57:53 | Rozdrcená duše.

Tak to beru.

23.10.2013 12:27:45 | JaJarda

zpoutejte mne prosím pane,
prostřelte mne šípy,
ať se stane co se stane,
nechci tady býti.

Hnusot a oči hadí,
ostrá slůvka,
srdce hladí.

Vidím sekeru, vídím šíp,
tou mne poraníš, bude líp.

Já chci vzít meč a nabodnout,
chci se dívat,
srdce probodnout.

Chci pocítit chlad krve,
chci slyšet slova,
slova srdceryvé.

Chci vvyrvat srdce,
zničit ho,
jde to hladce,
bodni ho.

21.10.2013 19:39:07 | Rozdrcená duše.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí