A Cyberpunk Manifesto

Anotace: Cyberpunkový manifest

Jsme ELEKTRONICKÉ MOZKY, skupina volně smýšlejících rebelů. Kyberpunkeři.
Žijeme v kyberprostoru, jsme všude, neznáme žádné hranice.
Toto je náš manifest. Kyberpunkový manifest.



I. KYBERPUNK

1/ Jsme ti odlišní. Technologické krysy, plavající v oceánu informací.
2/ Jsme samotářské, malé dítě, sedící ve škole v poslední lavici v rohu třídy.
3/ Jsme teenager, kterého každý považuje za zvláštního.
4/ Jsme student, hackující počítačové systémy, zkoumající hloubku svých možností.
5/ Jsme výrostek v parku, sedící na lavičce, laptop na kolenou, programující nejnovější virtuální realitu.
6/ Naše je garáž, nacpaná elektronikou. Páječka v rohu stolu a poblíž ležící rozebrané rádio, ty jsou také naše. Náš je sklep s počítači, bzučícími tiskárnami a pípajícími modemy.
7/ Jsme ti, kteří vidí realitu jiným způsobem. Náš úhel pohledu ukazuje více, než mohou obyčejní lidé vidět. Oni vidí pouze to, co je mimo, ale my vidíme i to, co je uvnitř. To jsme my - realisté s brýlemi snílků.
8/ Jsme divní lidé, téměř neznámí i pro sousedy. Lidé, oddávající se svým vlastním myšlenkám, sedící den co den před počítačem, neustále něco ždímající ze sítě. Nejsme často mimo domov, jen čas od času, podívat se do nedalekého Radio Shacku, nebo do známého baru, setkat se s někým z těch pár přátel, co máme, nebo se setkat s klientem, nebo do postranní uličky, navštívit místního drogového dealera... nebo jen tak, na malou procházku.
9/ Nemáme mnoho přátel, jen pár, se kterými chodíme na akce. Všechny ostatní, které známe, známe ze sítě. Naši skuteční přátelé jsou tam, na druhé straně linky. Známe je z našeho oblíbeného IRC kanálu, z diskuzních skupin, ze systémů, kde se poflakujeme.
10/ Jsme ti, kteří serou na to, co si o nich lidé myslí. Je nám jedno, jak vypadáme nebo jak o nás lidé mluví v naší nepřítomnosti.
11/ Většina z nás ráda žije skrytě, neznámí pro všechny kromě těch pár lidí, se kterými musíme být nezbytně v kontaktu.
12/ Ostatní milují publicitu, milují slávu. Ti všichni jsou známí po celém undergroundovém světě. Jejich jména jsou často slyšet.
13/ Společnost nám nerozumí. V očích obyčejných lidí, žijících daleko od informací a svobodných myšlenek jsme "podivíni" a "blázni". Společnost odmítá náš způsob myšlení - společnost, žijící, myslící a dýchající pouze a jen jediným způsobem - klišé.
14/ Odmítají nás za to, že myslíme jako svobodní lidé a svobodné myšlení je přeci zakázáno.
15/ Kyberpunk má ale i vnější vzezření. Je nepohyblivý. Kyberpunkeři jsou lidé, začínající jako běžný člověk, podobný všem nulám, dozrávající do umělce-technomaniaka, do hudebníka, hrajícího elektronickou hudbu, do povrchního studenta.
16/ Kyberpunk už nadále není literární žánr, ani běžná subkultura. Kyberpunk je samostatná nová kultura, potomek nové doby. Kultura, která spojuje naše společné zájmy a názory. Jsme jednotní. Jsme KYBERPUNKEŘI.


II. SPOLEČNOST

1/ Společnost, která nás obklopuje, je zanesena neustálým taháním všeho a každého do sebe, zatímco se pomalu topí v píscích času.
2/ Jakkoli zarputile tomu někteří odmítají uvěřit, je zřejmé, že žijeme v nemocné společnosti. Samozvané reformy, kterými se naše vlády zdatně vychloubají, nejsou nic jiného než malý krok vpřed, i když může být proveden celý skok.
3/ Lidé se bojí nového a neznámého. Dávají přednost staré, známé a ověřené pravdě. Bojí se toho, co jim může nové přinést. Bojí se, že mohou ztratit to, co mají.
4/ Jejich strach je tak silný, že prohlásil revoluci za nepřítele a svobodnou myšlenku - její zbraň. To je jejich chyba.
5/ Lidé musí nechat tento strach za sebou a jít vpřed. Jaký má smysl držet se té trochy, co dnes máte, když můžete mít zítra více. Vše, co musíte udělat, je natáhnout ruce a neodmítat nové, dát volnost myšlenkám, idejím, slovům.
6/ Po staletí byl všem generacím předhazován stejný vzor. Ideály jsou to, co každý následuje. Individualita je zapomenuta. Lidé myslí stejným způsobem, následují klišé, které jsou jim v dětství vtloukány do hlavy, klišé-vzdělání pro všechny děti. A když se někdo odváží vzdorovat moci, je potrestán a dáván za špatný příklad. "Tady vidíte, co se stane, když vyjádříte svůj vlastní názor a zamítnete názor svého učitele".
7/ Naše společnost je nemocná a musí být vyléčena. Lékem je změna systému...


III. SYSTÉM

1/ Tento systém. Staletí starý, existující na principech, které už dávno nejsou platné. Systém, který se od doby svého vzniku příliš nezměnil.
2/ Tento systém je špatný.
3/ Tento systém nám musí vnutit svou pravdu, aby mohl vládnout. Vláda potřebuje, abychom ji slepě následovali. Z tohoto důvodu žijeme v informační temnotě. Když lidé získají informace jiné, než od vlády, nemohou rozeznat správné od špatného. Takže lež se stává pravdou - pravdou, základem všeho ostatního. Tudíž vůdcové vládnou za pomocí lží a obyčejní lidé nemají ponětí o tom, co je pravdivé, proto slepě následují vládu a bezmezně jí důvěřují.
4/ Bojujeme za svobodu informací. Bojujeme za svobodu projevu a tisku. Za svobodu vyjadřovat své myšlenky volně, beze strachu z postihu či pronásledování systémem.
5/ I v těch nejvyspělejších a nejvíce "demokratických" zemích systém lidem vnucuje dezinformace. Dokonce i v zemích, které předstírají, že jsou kolébkou svobodného projevu. Dezinformace jsou jednou z hlavních zbraní systému. Zbraň, kterou systém umí používat velice dobře.
6/ Je to síť, která nám pomáhá šířit informace volně. Síť, bez hranic a informačních limitů.
7/ Naše je vaše, vaše je naše.
8/ Každý může sdílet informace, bez omezení.
9/ Šifrování informací je naše zbraň. Tak se slova revoluce mohou šířit bez přerušení a vláda se jen dohadovat.
10/ Síť je naším královstvím, v síti jsme králové.
11/ Zákony. Svět se mění, ale zákony zůstávají stejné. Systém se nemění, jen pár detailů je upraveno pro novou dobu, ale koncept zůstává stejný.
12/ Potřebujeme nové zákony. Zákony, pasující na dobu, ve které žijeme. Na svět, který nás obklopuje. Ne zákony, postaveny na základech minulosti. Zákony, postaveny pro dnešek. Zákony, které budou pasovat i na zítřek.
13/ Zákony, které nás pouze omezují jsou přesně ty zákony, které nutně potřebují revizi.


IV. VIZE

1/ Někteří lidé se příliš nestarají o to, co se děje globálně. Starají se pouze o to, co se děje kolem nich, v jejich mikro-vesmíru.
2/ Tito lidé vidí pouze temnou budoucnost, jelikož vidí pouze život, který žijí nyní.
3/ Ostatní ukazují nějaký zájem o globální záležitosti. Zajímají se o vše, o budoucnost i o to, co se bude dít globálně.
4/ Mají více optimistický pohled. Pro ně je budoucnost čistší a hezčí, protože v ní vidí vyspělejší lidstvo a moudřejší svět.
5/ My jsme uprostřed. Zajímáme se o to, co se děje teď, ale také o to, co se stane zítra.
6/ Jsme na síti a síť se stává širší a širší.
7/ Brzy bude všechno na tomto světě pohlceno sítí. Od vojenských systémů po domácí PC.
8/ Ale síť je domovem anarchie.
9/ Nemůže být kontrolována a v tom je její síla.
10/ Každý člověk bude závislý na síti.
11/ Všechny informace budou na síti, uzavřeny v propastech nul a jedniček.
12/ Kdo ovládá síť, ovládá informace.
13/ Budeme žít ve směsici minulosti a současnosti.
14/ Špatné věci pochází od člověka, ty dobré od technologie.
15/ Síť bude ovládat malé lidi a my budeme ovládat síť.
16/ Proto nebudete ovládat, budete ovládáni.
17/ V informacích je SÍLA!


V. KDE JSME?

1/ Kde jsme?
2/ My všichni žijeme v nemocném světě, kde nenávist je zbraň a svoboda - sen.
3/ Svět se vyvíjí tak pomalu. Je těžké pro Kyberpunkera žít v nevyvinutém světě. Pozorovat lidi kolem sebe a vidět, jak špatně jsou vyvinutí.
4/ My jdeme kupředu, ale oni nás strhávají zpět. Společnost nás potlačuje. Ano, potlačuje svobodu myšlení. Jejími krutými vzdělávacími programy na školách a univerzitách. Vtloukají dětem jejich pohled na věc a každý pokus vyjádřit rozdílný názor je odmítnut a potrestán.
5/ Naše děti rostou vzdělaní v tomto starém a stále nezměněném systému. Systém, netolerující svobodu myšlení a vyžadující striktní uctívání pravidel...
6/ V jakém světě, jak odlišném od tohoto, jsme mohli teď žít, kdyby se lidé neplazili, ale dělali skoky kupředu.
7/ Je tak těžké žít na tomto světě, Kyberpunkeři.
8/ Je to jako by se zastavil čas.
9/ Žijeme na správném místě, ale ve špatný čas.
10/ Všechno je tak obyčejné, lidé jsou všichni stejní, jejich skutky také. Jako by společnost cítila naléhavou potřebu žít ve starých časech.
11/ Někteří, pokoušející se najít svůj vlastní svět, svět Kyberpunku, nacházející jej, staví si svůj vlastní svět. Staví jej na svých myšlenkách, mění realitu. Tento svět leží za ní a tak žijí ve virtuálním světě. Na myšlenkách, postavených nad realitou.
12/ Jiní jednoduše přijímají svět takový, jaký je. Žijí v něm, ačkoli jej nemají rádi. Nemají jinou možnost, než věřit, že se svět dostane z této prázdnoty a půjde kupředu.
13/ Co se snažíme udělat my, je situaci změnit. Snažíme se přizpůsobit současný svět našim potřebám a názorům. Využít možné maximum z toho, co je dobré a ignorovat odpad. Tam, kde nemůžeme, pouze žijeme na tomto světě jako Kyberpunkeři. Pokud společnost bojuje proti nám, my bojujeme proti ní. Bez ohledu na to, jak tvrdě.
14/ Stavíme naše světy v kyberprostoru.
15/ Mezi nulama a jedničkama, mezi bity informací.
16/ Budujeme naše společenství. Společenství Kyberpunkerů.



Spojte se!
Bojujte za svá práva!


14. února 1997

Christian As. Kirtchev