Rozhlédni se, člověče 6.

Rozhlédni se, člověče 6.

Anotace: Tato věc tu již byla, kdo četl ať směle přeskočí. Omlouvám se.

Sbírka: Rozhlédni se, člověče.

 

Stála uprostřed křižovatky mnoha dopravních způsobů v centru poctivého velkoměsta s poctivou univerzitou. Čekala. Na tu dálku nebylo možné s jistotou říci, zda zrovna měla dlouhou chvíli, či se jen utápěla v bezmyšlenkách. Byla sama. Vlastně o ní vůbec nic nevím a ani ona o mně.

 

Všiml jsem si, že si všimla jako jedna z prvních. Náhle zvedla ruku a zastínila si oči. Se špetkou fantazie by se její pohyb dal pochopit jako pozdrav provedený po vojenském způsobu. Uniformu všednosti na sobě však neměla. Dál klidně stála a pozorovala volný klouzavý pohyb odehrávající se někde mezi ní a slunečním diskem. Škoda že byla tak strašlivě daleko, neviděl jsem ji do tváře, jistě se krásně divila. Mám rád ženský údiv a snad ještě raději ho způsobuji.

 

Pojednou už nebyla sama. K nebi vzlétl první ukazováček a mimoděk spustil malou řetězovou reakci. Mnoho dosud prázdných pohledů se odlepilo od země, pestrobarevných žurnálů, mobilních zázraků, jízdních řádů a… vyprovázelo tu malou poetickou realitu.

 

Formace poštovního letectva se oprávněně cítila upozaděna, proto se pokusila o znovu ovládnutí vzdušného prostoru provedením několika působivých akrobatických obrazů.

 

Poslední otáčka nad fontánou se proměnila ve startovní výstřel. Dvě děti se naráz vytrhly jejich matkám z rukou. Každé se stejným cílem, totiž, stát se tím, kdo se zmocní malé žluté kořisti, jež se k nim beze spěchu snášela z nebes. To rychlejší, v souladu s řádem světa, vyhrálo.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.

 

 

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.

 

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.

Autor Luky-33, 09.02.2017
Přečteno 374x
Tipy 19
Poslední tipující: maryshka, Kubíno, Kett, maková dívka, Jort, Philogyny1, Robin Marnolli, hanele m., zdenka, aravara
ikonkaKomentáře (12)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

prspektívy a žlté hrátky:)aj ja by som bola za opakovanie. i s tými otvorenými koncami :)

10.02.2017 16:23:04 | maryshka

Díky Maryshko, spíš zkusím vymyslet něco jiného.

10.02.2017 17:59:53 | Luky-33

Musím pochválit text, skvěle ho doplňují fotky a jsem hrozně nadšená tím nápadem! :-) (ST :-)!)
No a jak tak na ty fotky koukám, dochází mi pomalu, že mi jsou nějaké povědomé. A říkám si po chvíli, "dyť já tady bydlím"! Takže je to celkem vtipné :-)! Škoda jen, že vlaštovku jsem nezahlédla...

09.02.2017 13:53:43 | maková dívka

;-)

09.02.2017 14:10:11 | Luky-33

hezká tečka

09.02.2017 11:31:58 | Philogyny1

Dík

09.02.2017 14:14:23 | Luky-33

Fajn nápad s tou vlaštovkou... (i když jediným pokusem se úspěch spíše nedostaví, co to jindy zopakovat?)

09.02.2017 11:30:55 | Robin Marnolli

Dík Robine, mně se to už opakovat nechce. I kdybych něco takového udělal na jiném místě, tak už to postrádá tu spontánnost a originalitu. Tyhle dvě ingredience by nahradil kalkul a dost konkrétní očekávání, čímž se celá ta věc vnitřně vykrádá. Snad mi rozumíš. Prostě ta nevyzpytatelnost v tom hraje jednu z hlavních rolí. Ta vlaštovka svůj účel splnila, dolétla a nějak skončila. Možná ji ten špunt hodil do louže, pod auto, nebo ji roztrhal, ale ať už to bylo cokoliv, tak to bylo v pořádku.

09.02.2017 13:57:55 | Luky-33

Krása...mimoděk...ÚSMĚV...Z.

09.02.2017 10:29:40 | zdenka

Děkuju.

09.02.2017 13:59:25 | Luky-33

Já to ještě neviděl - oceňuji nápad a zpracování textu STejně jako kvalitu i výběr fotek. Text zůstal potevřený fantazii a fotky zase napovídají, jak se dívat...

09.02.2017 09:56:09 | aravara

Je to spíš taková performace. Původně jsem si totiž myslel, že tu vlaštovku někdo sebere, díky ní objeví Liter a nakonec najde i tento text a sebe v něm. Tím by se to celé uzavřelo. Těšil jsem se představou, že tam bude časem třeba přidána ještě fotka vlaštovky v něčích rukou. Šlo o to někoho náhodně vybrat, vytrhnout z každodenního stereotypu a ukázat mu, že poetika je nesmrtelná, že číhá na každém kroku, že si nevybírá, že stačí mít otevřené oči, hledat a chtít nacházet.

09.02.2017 10:21:11 | Luky-33

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter