Jasmínová...

Procházím kolem a jiskřičky vůně mne šimrají v nose. Co to je...nejde se ovládnout...tak omamná ta vůně je. Nikde žádná žena ...není to parfém tedy...a přec... něco tu být musí.
Už jej vidím, stojí celkem v skrytu...a nabízí své krásné květy včelkám...i čmelák se nechal přilákat:0)
Já, celá omámená...navzdory strachu ze žihadla ..prostě musím zabořit svůj nos do spleti kvítků s veselou vůní, co kdyby mluvit mohly, tak zvonivě by říkaly...tak pojď, pojď a naber si radosti kolik uneseš...víc, víc...tak, a teď už můžeš jít:0)... A přijď zas zítra:0))...

Tu vůni jsem doma do lahvičky uzavřela...mícháním olejů , co nejvěrnější obraz líbezného květu ve flakónku s parfémem vykouzlila:0)...ach...tak děkuji ti...
teď mohu přivonět a potěšit svou kůži mlhou radostného smíchu každý den.. a vždy si vzpomenu na tebe, krásný keři a těšit se budu, až mne zase opět přilàkáš a magicky každou částečku mého bytí oblažíš :0))...