nelze nebýt

Když motýl na broži listu zpívá nektar

sám čelem k nebi

nelze nebýt

nelze nebýt

Ten den

slunce přes mraky sbíralo loukou andílky

z mrtvých telat do živých      

nebe

nemělo pláštěnku ani gumáky

strouhalo deštěm z vrby píšťalky

do hrdel ptáků smích    

---

nakonec fotíš pruhované bručení čmeláků

bude hřát

ve studeném větru

protéká

okem potoka mršina divočáka

tam se smráká nejdřív        přes jeho hrudní koš celý můj strach