stůňu a předčítám I.

Smrt v jarním potoku

píská si do kroku

z kamene vytluče

hnáty a obruče

voda co utíká

po mrtvých nevzlyká

ani splav

Stůňu

po čečulkách tvých zmrzlých prstů stůňu a předčítám

pod starými oslími rohy

náhlý bosý pohyb

slova zalitá karamelem včelího vosku do své nesmrtelnosti

na rukou krovky popraskaných žilek

slova jako holá chvíle ohýbaná světlem bez košile

Bůh raději usnul

na okamžik měl obličej dřevěného motýlka co ho potajmu nosím okolo krku 

šlendrián šílenství

víš to  

i já