Františka

Propouštím jednu po druhé

mezi prsty

krajinu osázenou muži dětmi oslím mlékem ústy

stříbrné strie osvobozují slunce od doteku

slib mi

---

---

---

seděli jsme na lavičce

byl už roky sám skoro slepý a

bylo před bouřkou

fotila jsem tu zvláštní modrou plnou vzdáleného hřmění

zamyšlený klid kola opřeného o plaňkový plot

kočku v baletních piškotech s kohoutem

a taky Františku

---

---

---

Musel prodat. Ve stádu nepřežila ani rok.

Měla jméno.

Některá jména bolí víc. Františka byla jeho kráva.

Zastřelil se jateční pistolí.

fotila jsem Františku

déšť bubnoval do plechové střechy stékal ve stružkách jančil smál se

obnažoval kameny kamínky

val

obloha měla barvu pekla

pak stekla s deštěm do hlíny