les s ptačím obličejem

--- má spáry havrana ale

po vranách klouže vítr co umývá oči kalužím

už bez hnízdních budek krouží v ránu křídla

zmrzlý klid

tam padají všechny stromy k nebi

---

někdy si tě připínám do myšlenek špendlíkem na motýly

potichu šílím

tečeš ven očima                                            očima

---

---

---

každý den se válíš nad lomem

v roztrhaném torzu kočky mumláš ty svý psí zaklínadla  

už zbyla jenom lebka s vytřeštěnýma očima /žlutým pořád vidí ptáky/

chuť všech zakousnutých svatých co rveš z mého nespisovnýho dechu když ti sprostě nadávám

rveš úsměvem růžovou z bradavek

ty hajzle jeden s podmalovanýma očima mima

jsi chvilku beznaboh

chvilku pouliční coura

chvilku štěně co natěšeně courá za vodítkem

chvilka mezi psem a mužem začíná rozsvěcovat pochodně

vidím nedokončený pohyb šelem

les s ptačím obličejem