druhé...
druhé...
Vždy druhé, nebo jaké housle hraji?
Emoce druhých znějí u podlahy.
Až poslední volbou ty moje že jsou
Proč - Že tolik toho unesou?
Tiše klopítají tmou myslí mé
co nesou si nikdo nevšimne.
Ale jdou, a jednou se vrátí tou tmou.
Že prý to nejde - babské tlachy
ano že jsem prostě plachý
Že pláč je a vidět není
a život jak bdělé snění, teče.
Uvnitř houslí, i v strunách křeče.
Jděte jsou ty hezké dny
V tichu housle uhnily, a přece znějí dál
Však, však nezní jako si tvůrce přál
proč v nich chybu udělal?
Kazové housle pod bradu přikládal
a loudil tóny libé
V komoře tiše futrál hnije
tiká zvolna čas
Usedá a mění se v prach
Tiše, prach padá a zní tóny tklivé
Poslední tipující: Jiří I.Zahradník, Ondra, cappuccinogirl, PIPSQUEAK, Ž.l.u.ť.á.k., mkinka, Bosorka9, šuměnka, Iva Husárková
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk18.02.2026 21:17:09 cappuccinogirl
Tyhle housle musí vydržet víc, než jiné...
i ony mají své místo na slunci, ale jako by se držel stín...
jednou se rozehrají
a svět kolem se zaposlouchá
a ta melodie
sama bude životem duší i srdcem*
18.02.2026 09:48:08 Protos1182
Prázdný je sál, skřípot a žal
kdo na housle druhé někdy hrál
jak zaplnit srdce sál
No tohle je moc složité téma, omlouvám se.
18.02.2026 09:36:26 Iva Husárková
píšeš teď nějak jinak, Miku, jako bys hrál na housle krásnou sonátu... :-))***
18.02.2026 09:21:42 šuměnka
záleží které, první či druhé? nebo třetí
hraj na ně citu pln, ať tóny letí
až tam, kde je ocení, kde budou rozuměti :))
